Mezinárodní den autismu, který připadá na 2. dubna, je příležitostí k tomu, abychom zvýšili povědomí o poruchách autistického spektra (PAS) a o výzvách, které tento stav přináší pro jednotlivce, rodiny i společnost. Autismus ovlivňuje schopnost dítěte komunikovat, navazovat vztahy a zapojit se do běžných aktivit. Zatímco někteří jedinci s PAS vykazují mimořádné schopnosti, například v matematice, jazycích nebo umění, jiní čelí výzvám, které komplikují jejich každodenní život. Ačkoli autismus není možné zcela vyléčit, včasná diagnóza a vhodná intervence mohou výrazně zlepšit kvalitu života dětí i jejich rodin.

Autismus je biologicky podmíněná neurovývinová porucha, která ovlivňuje sociální interakce, komunikační schopnosti, imaginaci a hru. Autismus je celoživotní postižení a jeho výskyt má stoupající tendenci. Na základě dat Světové zdravotnické organizace (WHO) autismus je jedním z nejrozšířenějších vývojových onemocnění, které postihuje více než 70 milionů lidí po celém světě. Poslední prevalenční studie (2023) z USA udává, že v populaci osmiletých dětí obdrželo diagnózu PAS 1 z 36 dětí (2,8 %).

V České republice se podle organizace NAUTIS odhaduje, že počet lidí s PAS je mezi 100 000 a 200 000, přičemž některé zdroje uvádějí až 270 000 osob. Je třeba poznamenat, že rozdíly v odhadech mohou být způsobeny různými metodikami sběru dat a diagnostickými kritérii. Průměrný odhad výskytu autismu v populaci se v průměru pohybuje mezi 1,5 – 2 %. Každý rok se tak narodí v České republice okolo 1 500 – 2 000 dětí s PAS, přičemž výskyt je častější u chlapců (4 %) než u děvčat (1 %).

Ačkoli neexistuje žádný lék, který by autismus zcela vyléčil, včasná diagnostika a vhodná intervence mohou významně zlepšit kvalitu života dětí a jejich rodin. Jednou z nadějí v léčbě autismu je terapie pupečníkovou krví, která se v posledních letech ukazuje jako slibný přístup. Klinické studie, které se v posledních letech provádějí v USA a dalších zemích, ukazují na slibné výsledky. Například na Sutter Neuroscience Institute v Sacramentu a Duke University Hospital v Durhame v Severní Karolíne, naznačují, že aplikace kmenových buněk z pupečníkové krve může zlepšit sociální a komunikační schopnosti dětí s PAS. Mezi průkopníky tohoto výzkumu patří Dr. Joanne Kurtzberg z Duke University Hospital, která se dlouhodobě zabývá využitím pupečníkové krve k regeneraci neurologických funkcí. Studie provedená jejím týmem ukázala, že aplikace kmenových buněk z pupečníkové krve může významně zlepšit verbální komunikaci a sociální interakce, pokud je podána v raném dětství.

Kromě výzkumu Dr. Kurtzberg, byla v roce 2024 publikována rumunská klinická studie CORDUS, která hodnotila vliv autologní (vlastní) pupečníkové krve na děti s PAS. Studie probíhala od ledna 2019 do července 2023 a zahrnovala 56 dětí ve věku 3–7 let, kterým byla podána vlastní pupečníková krev. Výsledky ukázaly, že v 78,57 % případů došlo k výraznému zlepšení v oblastech verbální komunikace a sociálních interakcí. Tento typ léčby vykázal lepší výsledky než běžné doplňky stravy, jako je železo nebo kyselina listová. Výzkum ukázal, že pupečníková krev je efektivnější než samostatné podávání výživových doplňků a že během její aplikace nebyly zaznamenány žádné závažné vedlejší účinky.

I když je zapotřebí dalšího výzkumu k potvrzení dlouhodobé účinnosti tohoto přístupu, prvotní výsledky nabízejí novou naději rodinám hledajícím alternativní metody léčby PAS. Mezinárodní den autismu nám připomíná, že každý člověk s PAS je jedinečný a má právo na podporu, která mu umožní žít co nejplnohodnotnější život.