Ne stovky, ale pouze desítka miliard korun přitekla v posledních letech z Číny do tuzemska ve formě přímých zahraničních financí. Jde o další důkaz mylné politiky Hradu Miloše Zemana a vlád s Andrejem Babišem. Čína také zvyšuje státem řízené kybernetické a jiné útoky vůči Česku, snaží se infiltrovat do zdravotnictví a skrytě obsazuje trh s elektromobilitou. Takové a další témata mapuje projekt Dračí nájezdy, který podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Grant získala společnost Independent Media Publishing, provozující portál Biztweet.cz, ale autoři projektu celé analýzy a materiál volně poskytují všem médiím na vytvořeném cloudu. Připravují také exkluzivní materiál pro vybraná česká média.

S cílem masivních čínských investic v Česku mhouřilo Česko oči nejen před porušováním lidských práv komunistického režimu, ale také před hrozbami, které byly ze zahraničních zkušeností zřejmé.

Šlo hlavně o příklady nenaplnění slibů, které čínská strana dávala státům v cizině výměnou za nové pro-čínské pozice. Po masivní kampani směrem k veřejnosti investice často nepřišly, pokud přišly, dotčené státy se zadlužily a obecně způsobovaly bezpečnostní rizika. Čínští partneři na projekty dovážejí vlastní pracovníky. V zemích realizace investice mají vlastní policisty a zpravodajské služby a domáhají se přístupu ke klíčové infrastruktuře.

To vše od roku 2013 nabízel Číně také Hrad Miloše Zemana. Po roku 2015 a zejména 2016, kdy do Prahy přijel čínský prezident, mělo díky submisivní pozici Česka do tuzemska přitéct na 300 miliard korun. Vyšel však pouze zlomek domluvených vizí.

Dle statistiky České národní banky, kterou poskytla projektu Dračí nájezdy, činí celková výše přímých zahraničních investic z Číny v Česku 13,4 miliard českých korun. To činí podíl 0,28 % na celkovém stavu přímých zahraničních investic v Česku. Za přímou zahraniční investici se považuje jakýkoliv vstup zahraničního investora do cílové osoby, který mu umožní vykonávat účinnou míru kontroly nad hospodářskou činností cílové osoby. Jde tedy o projekty, které Zeman zejména během prvního mandátu prezidenta sliboval.

Po 2020 nic

Data ukazují, že se význam česky – čínského partnerství v rovině ekonomické spolupráce nijak pozitivně nezměnil ani po četných návštěvách Miloše Zemana a představitelů české vlády v Číně, či po návštěvě čínského prezidenta v Česku.

„Hodnota přímých zahraničních investic z Číny v České republiky od roku 2016 nevykazuje výrazné každoroční změny, vyjma let 2015 a 2020. Lze ale konstatovat, že má vývoj spíše klesající tendenci. Z dat je dále patrné, že před rokem 2015 byla hodnota přímých zahraničních investic v Česku zanedbatelná,“ říká pro projekt Dračí nájezdy mluvčí Czechinvest David Hořínek.

Agentura CzechInvest eviduje celkem 31 investiční projektů z Číny. Nejvíce čínských projektů bylo dojednáno v letech 2015 a 2016 (4 a 5), jinak je počet každoročně vcelku rovnoměrný a stabilní, avšak od roku 2021 nebyl evidován žádný projekt.

Drak na síti

Naopak počet kybernetických hrozeb ze strany Číny roste. “Výraznou hrozbu představují kybernetické útoky ze strany státních aktérů – těm jde většinou o špionáž ve strategických institucích našeho státu a kritické infrastruktuře. V tomto kontextu stále častěji vidíme pokusy o kybernetické útoky ze strany aktérů spojených s Čínskou lidovou republikou, kterým jde zejména o citlivé politické informace,” uvádí pro projekt Dračí nájezdy Alžběta Dvořáková, tisková mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Jako příklad uvádí phishingovou kampaň skupiny Mustang Panda (dále známé jako RedDelta), která minimálně od ruské invaze na Ukrajinu směřuje značnou část svých aktivit proti evropským cílům, včetně těch českých. Mustang Panda je přitom přímo podporována a financována čínskou vládou.

“Během posledních několika let NÚKIB detekuje zvýšené operační tempo aktérů spojovaných s Čínskou lidovou republikou, mj. v důsledku jejich většího zaměření na evropské cíle v kontextu války na Ukrajině. V roce 2023 byl identifikován průnik do sítě strategické instituce, kdy velmi pravděpodobným (75–85 %) útočníkem byla skupina čínského původu,” říká Alžběta Dvořáková.

Dračí nájezdy – Čínský vliv v Česku

Projekt s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky využitím analytických přístupů mapuje snahy Číny ovládnout českou a středoevropskou politickou orientaci a budovat závislost regionu na čínském kapitálu.

Projekt přináší sérii analytických textů, které na základě dat z ekonomických výkazů doloží, že čínská expanze do Česka zůstala nebývalým fiaskem, které státu uškodilo nejen reputačně, ale také z hlediska hospodářství, bezpečnosti a veřejného mínění.