Masopust je obdobím veselí, tanců, masopustních průvodů a hojného jídla, které se konzumuje před nastávajícím obdobím půstu. Přináší do zimních měsíců světlo a veselí. Půst bývá obdobím odříkání a sebezáporu. Název pochází z latinského „mas verum“, což znamená „před půstem“. Lidová etymologie připouští také, že je název odvozen od maso – pust (sloveso pustit, nikoli podstatné jméno půst), takže se má za to, že máme opustit nebo odložit maso. Italové například označují toto období jako „carnem levare - maso pryč“, také „carneleva - zanechat maso“. Setkáváme se také s označením fašank či fašang, což  je původní německý název složený ze slov „půst a výčep“, což volně překládáme jako „výčep nápojů před započetím půstu“.

Masopustní oslavy se v jednotlivých regionech liší. Například v oblasti Hlinska v Pardubickém kraji se koná známý masopustní průvod, který je zapsaný i na seznamu kulturního dědictví UNESCO. V některých vesnicích se pořádají i specifické rituály, které jsou součástí místní tradice.

Třídenní veselí se provozuje od druhé poloviny 9. století. Vrcholí barevným průvodem, v němž účastníci tančí a zpívají. Maškary nosí kostýmy, které symbolizují změnu nebo očištění. Často to bývá příležitost pro anonymitu a dává prostor k nevázané zábavě, kterou si lidé v běžném životě zapovídají. Dodnes se těší  v mnoha obcích i městech velkému zájmu. Svátek slouží především k pobavení a utužení dobrých sousedských vztahů.

Společným jmenovatelem v krajích jsou obřadní tance. Ve Strání se tanec označuje jako pod šable. Například žabská, také žabky, je tanec známý svou specifickou choreografií, kdy tanečníci napodobují pohyby žab, skoky, chůzi v předklonu a různé rytmické pohyby. Tančí se  ve skupině nebo v párech. To tanec na konopě se tančil na připraveném konopí, jehož  vlákna byla během tance napnutá mezi stromy nebo jinými podpěrami. Tanec na len měl několik variant a mohl být tancován na poli nebo v obci, kde se tančilo kolem připravených snopů lnu. Tanečníci, často ženy, se pohybovali v kruhu nebo v řadě a jejich pohyby měly symbolizovat rytmus přírody, pěstování a zpracování lnu.

Tradiční masopustní masky jsou ručně vyráběné a nesou v sobě symboliku, která se po staletí nemění. Masopustní král vede průvod. Jedna z nejstarších a nejznámějších postav je Medvěd, který symbolizuje sílu a plodnost. Masku tvořila kožešina nebo pytlovina pošitá slámou či usušené stonky hrachu, někdy doplněná špičatou slaměnou čepicí. Ve středověku míval začerněnou tvář, později dřevěnou masku. Od 19. století se vyráběly hlavy z papíru. Vše vždy mělo rituální pravidla.  Medvěda v průvodu vodí medvědář, který ho naoko býkovcem trestá za jeho skákání a vrážení do lidí. Při tanci s ženami se chová velmi chlípně a nemravně, ty se mu však zase snažily odtrhnout kus hrachoviny nebo slámy pro drůbež, aby lépe seděla na vejcích. Při tanci navíc vyskakovaly vysoko, aby jim vyrostl vysoký len a konopí.

V žádném průvodu nechybí Kobyla nebo také Klibna, která je obvykle tvořena dvěma osobami, z nichž jedna tvoří hlavu a přední nohy, druhá hřbet a zadní nohy. Někdy bývá koňská hlava připevněna na tyči. V průvodu chodí sama, jinde na ní sedí jezdec, nebo ji na provaze vede žid či ji doprovází kozlíci.

Slaměný, také Pohřebenář má masku z vrstev slámy nebo hrachoviny s barevnými stuhami, někdy doplněnou šerpou a kuželovitý klobouk. Tvář má začerněnou, v jedné ruce  má bič nebo karabáč a ve druhé pytel či koš, kam vkládal výslužku. Někde dokonce přebírá  roli medvěda a válí se s ženami po zemi, a ty se snaží  z jeho masky vytrhávat stébla pro drůbež.

Masopustní žid je postava s cylindrem, dlouhým kabátem, někdy s vycpaným hrbem s dlouhými vousy a představuje vtíravého obchodníka. Kostým může být i střapatý z barevných odstřižků látek. Dříve dával za peníze šňupnout, prodával pentle a smlouval. V ruce míval na tyčce ježčí kůži obalenou do látky a bodlinami se snažil klepnout na nekryté části těla.

Veselá bába s nůší chodívala často  s židem. Zpravidla to byl převlečený muž, který se objevuje v několika podobách, může mít v nůši hadrovou loutku dítěte či dědka nebo je maskovaný jako mimino a bába je vycpaná loutka, která je připevněná v předklonu k nůši.

Masopust, také bakchant je kořala, král ožralů. Kostým má vytvořený z barevných kousků látek, na hlavě má červenou čepici či klobouk, nosívá džbán, častěji ho však vídáme s  lahví kořalky. V závěru masopustu bývá utopen v kašně, v řece nebo v potoce.

Laufři nebo také strakatý s typickou papírovou čepicí a bílou uniformou s pestrými kousky látek, představují vojáky, kteří před třicetiletou válkou hlídali hranice s tureckou říší a varovali před případným nebezpečím. Laufr chodí před průvodem maškar od chalupy k chalupě a zjišťuje, zda bude průvod vítaný. Do zavřených vrat tloukl holí, pokud ani potom nikdo neotevřel, dával znamení, aby šel průvod dál.

Turci byli zpravidla svobodní mládenci, rekruti, kteří se chystali na vojnu. V tradičním masopustním průvodu byli čtyři, dva červení a dva modří a představují  vojáky turecké armády. Čepice mají přizdobené krepovými růžičkami, mají rukavice, bílý šátek a ochranné kyrysy.

Ženicha a nevěstu často představují dva muži a společně vyjadřují  satirický pohled na svatby. Babička a dědeček, kteří jsou oděni do staromódního oblečení, představují moudrost a tradice. Čerti a strašidla mají vystrašit diváky a přidat průvodu na dramatičnosti. Nesmí chybět ani Smrtka, která se často do průvodu vydává s kosou. K typickým masopustním maskám patří také hejtman, kominík, policajt, cikánka, ras, šašek a mnoho dalších.

Na závěr masopustu se často koná symbolické pochovávání basy, což znamená konec hudebních a tanečních zábav, které se tradičně nesmí konat během postního období.

Při masopustních oslavách se připravují pokrmy bohaté a vydatné, protože jde o poslední chvíle, kdy si lidé mohou dopřát jídlo před začátkem postu. Péct by se měly koláče, smažit koblihy a chybět by neměly ani klobásky, zabijačkové speciality a další tučná a sytá jídla.

Masopustní úterý

• Masopust na slunci – pomlázka v Senci.
• Konec masopustu jasný – len krásný.
• Krátký masopust – dlouhá zima.
• Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
• Bude-li příjemné povětří (v masopustní úterý), bude dosti hrachu.
• Teče-li v úterý masopustní voda kolejem, bude úrodný rok na len.
• Bude-li v úterý masopustní neb v středu (Popeleční) vítr aneb vichr, tehdy celý půst větrný bude.
• Masopust na mrazu – někdo přijde k úrazu.
• Je-li rybník na masopustní úterý zmrzlý – čeká nás neúroda po celý rok.

Popeleční středa

• Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
• Suchý půst – úrodný rok.
• „Pes padá vždy na všechny čtyři nohy!“ (Jen o Popeleční středě padá pes na všechny čtyři nohy, členové královské rodiny házeli psy z oken svých hradů a zámků. Pokud tento proces pes nepřežil, byl špatné krve.