Silvestr, který se slaví 31. prosince, je ve své podstatě opakovaný papežský kar, tedy pohřební hostina zesnulého Silvestra I. (také Sylvestr), který byl 33. papežem katolické církve. Do svého úřadu nastoupil 31. ledna 314 a vykonával jej až do 31. prosince 335. Církev dodnes uctívá památku svatého Silvestra 31. prosince. Je však také  oslavou konce starého roku a příchodu nového roku.

Silvestr je mužské křestní jméno latinského původu: silva je les a silvestris je lesní, tedy „muž z lesa“. Toto jméno bylo zařazeno do českého a slovenského kalendáře k datu 31. prosince právě proto, že v tento den zemřel papež Silvestr I., který byl později prohlášen za svatého. Podle legendy měl římského císaře Konstantina Velikého vyléčit z lepry a i pokřtít. Za to ho císař odměnil tzv. Patrimonium Petri, což byl pozemek, na kterém později vznikl Vatikán. Spis Donatio Constantini (Konstantinova donace) popisuje okolnosti údajného císařova křtu a předání světské moci nad Římem oslavovanému Silvestrovi a jeho nástupcům. Tento dokument se stal podkladem pro nároky papežů na politickou moc, i když je považován za falsifikát pocházející ze 7. století.

Úřad papeže Silvestra I. označuje také konec éry pronásledování křesťanů a začíná zlatý věk církve. Bývá zobrazován v papežském ornátu, knihou a mušlí či býkem.