Je to pár dní, co jsem byl na kroměřížském koncertě Heleny Vondráčkové a musím smeknout jak před zpěvačkou, tak před celým týmem včetně kapely Charlie Band a vokalistkám Lence Kopecké a Zuzany Ďurdinové. Hlavní hvězda navodila super atmosféru díky svým písničkám i sympatickému mluvenému slovu, ale musím přiznat, že bezvadní byli i její dva hosté - světový a evropský mistr stepu Tomáš Slavíček a mladý talentovaný zpěvák Nikolas Put.

Vyprodaný kroměřížský koncert, který byl jedním z posledních zastávek letošního úspěšného turné „Helena – 60 let na scéně“, nabídl průřez zpěvaččina repertoáru prakticky od jejích prvních hitů až po písničku z posledního řadového alba Tvrdohlavá. A publikum? To bylo nadmíru spokojené, přičemž jsem si dobře všiml, že tam byli zástupci všech generací - fanoušci, kterým je 60 i víc, třicátníci, čtyřicátníci, padesátnici i teenageři… Ti všichni projevovali „své“ zpěvačce velké sympatie po každé písni bouřlivým potleskem.

Co se týče starých hitů ze šedesátých a sedmdesátých let, tak v tomto ranku Helena Vondráčková naservírovala směs písní (Pátá, Chytila jsem motýlka, Vzdálený hlas, Přejdi Jordán, Časy se mění, Proč mě nikdo nemá rád, Kvítek Mandragory), ale třeba její první slavnou písničku – Červená řeka – zazpívala celou i za účasti publika. Ale zazněly i písně které napsali Karel Svoboda (Lásko má, já stůňu, Ještě světu šanci dej), Ladislav Štaidl (Neviděls tu stát můj Rolls Royce?) nebo Václav Zahradník (Vzhůru k výškám).

Samozřejmě nemohly chybět ani skladby jako Dvě malá křídla, temperamentní Sambu nebo Mám tě dost, kterou Helena zazpívala společně se sboristkami Lenkou a Zuzankou. Obě vokalistky pak zazpívaly i v duetu slavnou píseň Oh baby, baby, kdy jsem si uvědomil, jakými výbornými zpěvačkami skupina Charlie Band disponuje.

Skvělá byla volba na mladého zpěváka Nikolase Puta, který vystoupil se dvěma šlágry z repertoáru Karla Gotta, ale především má hlas jako zvon. Publikum vyloženě uchvátil, ale líbil se i Tomáš Slavíček, světový mistr stepu. Jednak fascinoval svým brilantním stepem, jednak zazářil i v pěvecko-tanečním duetu (Já půjdu tam a ty tam) s Helenou Vondráčkovou.

Se znamenitou vsuvkou několika vánočních songů narostlo vystoupení na téměř dvě hodiny zábavy, ovšem bez podbízivosti a nudné vaty. Nicméně „velké“ finále patřilo očekávaným hitům Já půjdu dál, Sladké mámení a Dlouhá noc. Schválně jsem na tomto koncertě nefotil, jen jsem si ho vychutnával, a to písničku po písničce. Opět jsem obdivoval nestárnoucí Helenu, která měla u kroměřížského publika ohromný úspěch. Proto jsem se těšil ze standing ovation, protože ona si to zaslouží.

Robert Rohál

Foto: Dan Strnad