Prádelny a čistírny se v Česku těší rostoucí oblibě, aktuálně je využívá až 10 procent Čechů. Ukázal to průzkum společnosti Neubert Marketing pro Asociaci prádelen a čistíren České republiky (APAČ). Nejčastějšími klienty jsou hotely, restaurace či průmyslové podniky. Průzkum zároveň potvrdil rostoucí počet samoobslužných prádelen – během pěti let jich přibylo o více než čtvrtinu. V prádelnách zároveň ubývá přímých zaměstnanců. Vlivem energetické krize provozy také mnohem více investují do úsporných opatření, v letošním roce okolo 25 milionů korun.

Služby prádelen a čistíren pravidelně využívá 8 až 10 procent Čechů. Vyplývá to z nového průzkumu, který pro Asociaci prádelen a čistíren České republiky (APAČ) zpracovala společnost Neubert Marketing. Oproti roku 2019 registrují provozy zároveň 15% nárůst poptávky. Nejčastějšími zákazníky jsou firmy a instituce.

„Vidíme za tím především zvýšený zájem z řad hotelů a restauratérů i průmyslu. Dochází ke změně chování a přestává být obvyklé mít v hotelu vlastní prádelnu. V průmyslu pak praní pracovních oděvů zajišťují firmy, nikoliv jednotliví zaměstnanci sami. Vzrůstá také poptávka po službách menších prádelen, například od drobných živnostníků či restaurací,“ říká Jana Puškáčová, prezidentka APAČ.

Rostoucí zájem o prádelny a čistírny aktuálně potvrzují i jejich provozovatelé. „Dovolím si tvrdit, že i z pohledu prodejní ceny je situace příznivá. Poptávka po našich službách místy převyšuje naše možnosti,“ říká Ondřej Koudelka, ředitel společnosti Prádelna Koudelka a syn, člen předsednictva APAČ. Průzkum zároveň ukázal, že poptávku zákazníků aktuálně táhnou zejména města.

Vyšší investice do úsporných řešení

Velkou výzvou byly pro prádelny donedávna ceny energií. „Jsou vysoké, zhruba trojnásobné než před energetickou krizí, ale stabilní. Již jsme si zvykli na to, že se jen tak nevrátí na dřívější úroveň,“ říká Jan Chrištof, jednatel prádelny Chrištof, II. viceprezident APAČ. Zároveň uvádí, že prádelny tuto skutečnost promítly do ceny služeb.

Průzkum také ukázal, že prádelny a čistírny vlivem energetické krize navýšily od roku 2019 více než dvojnásobně své investice do úspor vody a energií. Zatímco tehdy vyčlenily na ekologická řešení 10 milionů korun, letos to bylo už 25 milionů. Podle Jany Puškáčové se tak dnes lze v prádelnách a čistírnách poměrně běžně setkat například s rekuperací odpadního tepla či efektivnějšími stroji s nižší spotřebou.

Jiná energeticky úsporná řešení si pak svoji cestu teprve hledají. „Například technologie recyklace odpadní vody je sice v oboru již delší dobu známá, ale zatím ještě příliš náročná, drahá a málo efektivní pro širší využití. Ale se zájmem a zkušenostmi jde ruku v ruce i zlepšení a zlevnění. Těší mne, že firmy samy toto téma řeší a vnímají potřebu zabývat se udržitelností svých provozů,“ doplňuje prezidentka APAČ.

Vyšší počet agenturních a zahraničních pracovníků

V Česku se počet prádelen a čistíren pohybuje v rozmezí 850 až 900. Celkem přitom podle dat z průzkumu měsíčně zpracují přes 40 tisíc tun prádla. Novým trendem je aktuálně i rostoucí počet samoobslužných prádelen, během pěti let se jejich počet zvýšil o více než čtvrtinu na aktuálních 180 provozů. Samoobslužné provozy by přitom mohly do budoucna řešit i jeden ze současných problémů – nedostatek kvalifikovaného personálu.

„O tuto práci není příliš velký zájem. Zároveň je tu i druhá strana, tedy to, jak jsme schopni ji zaplatit. Pokud se člověk rozhodne jít do továrny, pracuje na dvě až tři směny, nemusí u toho příliš přemýšlet a je schopen dosáhnout i vyššího ohodnocení. Prádelna naopak nabízí práci na jednu směnu, ale klade důraz na kvalitu odvedené práce,“ uvádí Ondřej Koudelka.

V prádelnách a čistírnách tak jde podle průzkumu pozorovat nárůst agenturních pracovníků. Děje se tak na úkor přímých zaměstnanců, jejich počet mezi lety 2019 a 2021 klesl z 6 600 na 3 500. Následně došlo k mírnému oživení, loni počet kmenových pracovníků činil 3 900. Zvýšení počtu agenturních pracovníků se projevilo také na zaměstnanosti z hlediska národnostních menšin. Podíl zahraničních pracovníků se totiž od roku 2019 zvýšil o pět procentních bodů na současných 20 procent.

Kompletní verze studie je dostupná na tomto odkazu.