Světový den srdce, který připadá na 29. září, je skvělou příležitostí zamyslet se nad tím, co děláme pro zdraví jednoho z našich nejdůležitějších orgánů. Zpozornět by měli hlavně muži, protože právě ti čelí vyššímu riziku kardiovaskulárních onemocnění, a to nejen kvůli genetickým predispozicím a hormonálním vlivům, ale i kvůli nezdravému životnímu stylu. Jak geny, hormony a každodenní návyky ovlivňují zdraví našeho srdce a co můžeme udělat pro jeho ochranu?

Je obecně přijímáno jako fakt, že kardiovaskulární onemocnění se nevyskytují rovnoměrně u obou pohlaví. V tomto ohledu jsou muži oproti svým ženským protějškům ve značné nevýhodě. Klíčovým faktorem jsou pohlavní hormony. Ženy totiž mají vyšší hladiny estrogenu, který hraje důležitou roli při ochraně cév a snižuje tak riziko vzniku onemocnění srdce. Když k tomu připočteme mužskou tendenci k vyšším hladinám špatného cholesterolu LDL a nižším hladinám dobrého cholesterolu HDL, vzniká nepříznivá predispozice pro rozvoj chorob, jako je ateroskleróza.

Muži také často kladou menší důraz na udržování zdravého životního stylu, což rovněž neprospívá jejich srdečnímu zdraví. „Kouření, stres, alkohol – to vše působí na srdce škodlivě. U aterosklerózy lze často říci, že vzniká v důsledku nezdravého životního stylu. Podobně je tomu i u hypertenze, ischemické choroby srdeční nebo srdečního selhání,“ varuje genetička Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí také na vývoji genetických testů a testování střevního mikrobiomu ve společnosti Chromozoom.

Zjištění, že máte vysokou hladinu cholesterolu, by podle Procházkové mělo být varovným signálem a znamením, že je čas se začít zajímat o zdravý životní styl. Genetička doporučuje začít úpravou jídelníčku, do kterého bychom měli zařadit více potravin bohatých na vlákninu a zdravé tuky, jako jsou omega-3 mastné kyseliny, a zároveň omezit tučná masa, mléčné výrobky a průmyslově zpracované potraviny s vysokým obsahem nasycených a trans tuků. Samozřejmostí je také pravidelná fyzická aktivita a omezení alkoholu a kouření.

Pokud tyto základní kroky nepomohou, přichází na řadu medicína.

Srdce v zajetí genů

Lékař lidem s vysokým cholesterolem zpravidla předepíše statiny - vysoce účinné léky, které snižují produkci cholesterolu v játrech, inhibitory PCSK9 přispívající ke snížení hladiny LDL cholesterolu, nebo fibráty a ezetimib -  ty omezují vstřebávání cholesterolu ve střevech. „To, že dostanete léky na předpis, neznamená, že se vaše problémy zázračně vyřeší. Úprava životního stylu je důležitá i v těchto případech. Platí totiž, že do kardiovaskulárního zdraví promlouvá i genetika, takže můžete být ke kardiovaskulárním onemocněním náchylnější, protože jste tuto predispozici zdědili. Na zdravý životní styl si v takovém případě musíte dávat pozor ve zvýšené míře,“ vysvětluje Procházková.

Zmíněné dědičné mutace mohou zvyšovat riziko vysoké hladiny cholesterolu, krevního tlaku i onemocnění, jako je infarkt, mrtvice, aneurysma břišní aorty a další. Existuje například dědičné onemocnění zvané talasémie, které má přímý dopad na produkci hemoglobinu, což může vést k anémii. Genetika může být do určité míry odpovědná za zvýšené hladiny zánětlivých markerů, jako jsou CRP, IL-6 nebo homocystein, což může naznačovat vyšší riziko rozvoje aterosklerózy nebo jiných onemocnění. Genetika také ovlivňuje, jak tělo reaguje na cvičení nebo na nedostatek spánku. Genetické testy mohou odhalit predispozice, které ovlivňují náchylnost k těmto stavům, a pomoci tak včas přijmout preventivní opatření.

„Silnější srdce není žádná fiktivní konstrukce. Lékařská věda má poměrně jasno v tom, že genetické faktory ovlivňují jak sílu, tak výkonnost srdce. Geny spoluutvářejí srdeční strukturu a ovlivňují fungování tohoto životně důležitého orgánu. Některé genetické variace mohou například zlepšovat efektivitu svalů, ovlivňovat krevní tlak a metabolismus kyslíku, což může vést k lepší odolnosti vůči zátěži. Silné srdce tedy rozhodně není mýtus,“ dodává Barbora Procházková s tím, že srdeční zdraví ovlivňuje i schopnost těla efektivně využívat živiny a kyslík, což je opět do značné míry geneticky podmíněno.

Testy odhalí i komplikované mutace

Nemilou zprávou je, že někdo může být na základě genetických predispozic náchylnější ke vstřebávání špatného cholesterolu. Některé mutace způsobují například to, že játra hůře odbourávají LDL cholesterol, což se odborně nazývá hypercholesterolémie. Funguje to však i opačně – mutace v některých genech mohou aktivně snižovat hladinu HDL cholesterolu nebo měnit jeho fungování. Výsledek je v obou případech podobný: větší náchylnost ke kardiovaskulárním onemocněním, buď kvůli nadměrné produkci špatného cholesterolu, nebo jeho nedostatečnému odbourávání.

„Této problematice se v našem vědeckém týmu nyní věnujeme v rámci vývoje genetických testů na detekci genetických rizik týkajících se kardiovaskulárního zdraví a dalších zdravotních predispozic,“ popisuje hlavní genetička společnosti Chromozoom.

Genetické testy mohou pomoci mnoha potenciálním pacientům, kteří netuší, že mají sklony k onemocněním srdce a cévní soustavy. Testy jsou totiž schopny identifikovat různé genetické mutace, které mohou vést k některé z výše zmíněných diagnóz. „Genetické testování nám umožňuje sledovat široké spektrum genů a identifikovat potenciální predispozice k budoucím zdravotním problémům. Multifaktoriální testy poskytují možnost analyzovat více faktorů současně, což je velkou výhodou. Umožňují odhalit náchylnost k onemocněním, která jsou ovlivněna kombinací genetických i environmentálních vlivů. Výsledky však nemusí jednoznačně předpovědět, zda a kdy se nemoc objeví, ale mohou naznačit oblasti, na které by mohlo být užitečné se zaměřit v rámci prevence,“ uzavírá doktorka Procházková.