Když byla před časem uvedena hudební inscenace Marta, tak jsem si po nedávno uvedeném přímém přenosu z Letní scény Musea Kampa uvědomil, že jsem byl vlastně rád, že jsem se na představení (režie Adéla Laštovková Stodolová) nevypravil. Nakonec jsem divadelní pojetí „životního příběhu Marty Kubišové“ sledoval v přímém přenosu v pondělí 2. září na ČT art.

I když jsem ocenil nejen prostor, kde se inscenace hraje, ale i herecko-pěvecký výkon bezesporu talentované Hany Holišové v roli Marty Kubišové (i když se mi zdálo, že byla chvílemi exaltovaná, přehrávala) či ostatní herce, kteří hrají a zpívají různé role i obsluhují hudební nástroje, celé představení mě nenadchlo.

Dodejme jen, že inscenace Marta měla premiéru 9. června 2022 k 80. narozeninám Marty Kubišové a Hana Holišová za titulní roli obdržela v roce 2023 cenu Thálie v kategorii Muzikál. A jak už bylo uvedeno, představení se dočkalo televizní premiéry přímo v přímém přenosu začátkem září.

Scénář (Daniela Sodomová) čerpá z provařených mediálních proklamací a „scének“ ze života i jeviště. Mám pocit, že autorka scénáře pročetla staré rozhovory a bylo vymalováno. Neúnosná byla třeba scéna Zlatého slavíka (existuje televizního předávání), kterého Marta Kubišová za rok 1966 vyhrála: zatímco na jevišti herec představuje konferenciéra Darka Vostřela, další herci zpívají v rolích Karla Gotta, Václava Neckáře a Waldemara Matušky, ale dalo se to poznat jen podle známých písniček, nikoliv podle hlasu dotyčných hvězd. Ani ti, co předvádějí trio Golden Kids, nepřipomínají kouzlo a vyladěný souzvuk pravých Zlatých kůzlat.

Dobře napsané nebyly ani repliky, které představují Helenu Vondráčkovou. Tehdy jsem si uvědomil, co za tím asi stojí a proč mi to chvílemi připadalo jako šíleně laciná parodie. Ale takové některé muzikály jsou. Efektní a přitom povrchní. I když základ může být ve velkém příběhu, je umění to chytře vymyslet a domyslet. Několik hitů, „čítánkové“ fráze či "kecy v kleci" nestačí. I když jak komu.

Když jsem konzultoval televizní záznam inscenace Marta s Lenkou Pospíšilovou, tak mi napsala: „Bylo to naprosto příšerné. Hudebně, pěvecky, herecky velmi nevalné, Holišová afektovaná až hrůza. Příběh paní Marty všichni známe, ale proč ten výsměch...? No, bylo to jako stránka z bulváru… Tak to na mě zapůsobilo.“

Robert Rohál

Foto: archiv Roberta Rohála