Uplynul rok od účinnosti zákona o ochraně oznamovatelů. Podle největšího poskytovatele whistleblowingového řešení v České republice, platformy NNTB, vzrostl počet oznámení trojnásobně. Lidé využívají whistleblowingové nástroje i k posílání připomínek nebo nápadů na zlepšení. Zákon tak ve výsledku pomáhá s budováním otevřené firemní kultury.

Nejviditelnějším pozitivním výsledkem zákona je podle Jana Slámy z NNTB samotné zvednutí tématu interního whistleblowingu a ochrany zaměstnanců, kteří se rozhodnout oznámit nějaké nekalé jednání. Díky tomu, že se tématu dostalo nejen do mediální pozornosti, se jím totiž začaly firmy zabývat, a minimálně dva tisíce zaměstnavatelů v návaznosti na to zavedlo kvalitní systémy ochrany whistleblowerů. „I do Česka tak začal přicházet západní trend budování takzvané speak-up culture neboli otevřené firemní kultury, ve které mají zaměstnanci možnost se kdykoliv s čímkoliv ozvat, a to anonymně,” vysvětluje pozitiva Jan Sláma, podle kterého je celkový nárůst všech podnětů oproti předešlému roku trojnásobný.

Co lidé nejčastěji řeší?

NNTB, v zahraničí fungující pod názvem FaceUp, využívá jen v České republice 1 500 firem. K jednotlivým podnětům NNTB přístup pochopitelně nemá, ale podle Jana Slámy lze identifikovat kategorie, do kterých oznámení spadají. Jejich pořadí je následující:

1. Nápady, pochvaly, otázky
2. Šikana a sexuální obtěžování
3. Firemní kultura, kolektiv
4. Krádeže a korupce
5. Psychika, vyhoření
6. Diskriminace
7. Bezpečnost
8. Zákoník práce
9. Životní prostředí
10. GDPR

Zpackaný zákon

Zákon však má podle Jana Slámy i svá negativa. Hlavním problémem je podle něj chybějící úprava anonymních oznámení; zákon je nezakazuje, ale ani anonymní oznamovatele nechrání. Z dat přitom jednoznačně vyplývá, že anonymní oznámení jsou klíčová, tvoří vždy v oznámeních většinu a zároveň nejzávažnější oznámení jsou téměř vždy podávána anonymní formou.

„Česká transpozice Evropské směrnice do zákona o ochraně oznamovatelů je podle mého názoru opravdu zpackaná. Původní návrhy Ministerstva spravedlnosti odpovídaly zkušenostem z praxe i radám odborníků, ale pan poslanec Benda, potažmo ODS, z něj nakonec vytvořili kočkopsa, který nepomáhá firmám, ani zaměstnancům. Zákon ale určitě smysl měl a má, protože otevřel téma whistleblowingu, o který se tak firmy začaly zajímat, mnohé pochopily jeho hodnotu, a nakonec nastavily interní pravidla ochrany oznamovatelů správně, i když zákon jim v tom moc nepomohl,” uzavírá Jan Sláma z NNTB.

Platforma NNTB vznikla v roce 2017 jako nástroj na bezpečné oznamování šikany na školách. Na konci roku 2020 vznikla firemní verze, díky které je možné odhalovat nekalosti i v pracovním prostředí. Zaměstnanci se tak mohou bezpečně, interně a na pár kliknutí obrátit na příslušnou osobu, která má povinnost se jejich podněty zabývat.