Na Velký pátek se nikdy nesmělo orat či kopat, nic se nemělo dělat s půdou. Platilo, že na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej! V tento den se dějí  totiž zázraky a neměl by tedy být rušen všedními starostmi a zbytečnostmi.

Na Velký pátek se otevírají hory a vydávají své poklady. Kde je poklad ukrytý napovídají mihotavé plamínky, světlušky či probleskující záře vycházející ze skalních puklin. Blaničtí rytíři na Velký pátek z hory vychází, aby zkontrolovali, zda-li se český lid dobře chová.

Vydáte-li se dnes a nejlépe v podvečer či v noci k potoku a touto vodou se omyjete, budete krásnější a svěžejší. Voda, které se v tento den a tuto noc říká šťastnice či jordánka podle řeky, ve které byl Kristus pokřtěn má mimořádné léčivé účinky. Samozřejmě se chodilo i k řekám, ale potok je vždy blíže prameni a má v sobě větší čistotu.

O velký pátek mají čarovat i hospodáři. Mají koně a dobytek omýt v plynoucí vodě. Mají se projít po svém pozemku a bouchat přitom cepem o zem, aby vyhnali krtky k sousedovi. Pro všechny platilo pravidlo: Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.

Velikonoční pranostiky

Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.

Prší-li na Bílou sobotu, bude v létě nouze o vodu.

Déšť na Bílou sobotu přivolává suchotu.

Na Bílou sobotu se má chodit po sadu nebo v ovocné aleji a zvonit, aby byla úroda všeho ovoce.

Na Bílou sobotu je dobře sázet stromy, hlavně štěpy, aby hojně plodily.

Kdo se v Neděli velikonoční první vrátí z kostela domů, tomu nejdříve dozraje obilí.

Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.

Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.

Je-li na Boží hod velikonoční jasno, bude léto slunečné a vodou příhodné a na dar boží úrodné.

Bouřky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva začni.

Když prší na boží hod velikonoční, bude dobrá tráva, ale špatné seno.

Březnové pranostiky

Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí.

Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.

O svatém Kvirinu už je teplo i ve stínu. (30.3.)

O svaté Balbíně už je u nás po zimě. (31.3.)

Lenka Žáčková