Po letech poklesu nemocnosti se letos chřipka vrátila s plnou intenzitou. Očkování, které je v současnosti nejúčinnější ochranou proti této virové infekci, však v naší zemi využívá jen několik procent populace. Přestože Česká republika v proočkovanosti proti chřipce výrazně zaostává za ostatními západními zeměmi, prodej chřipkových vakcín se po poklesu v období pandemie oproti minulé sezóně opět zvýšil. Jedná se pouze o krátkodobý trend, nebo je u nás očkování a zájem o prevenci konečně zase na vzestupu?

Stejně jako v jiných evropských zemích dosahuje i u nás chřipka v těchto týdnech úrovně epidemie. „Týdenní počet nemocných s akutní respirační infekcí na konci ledna přesáhl 1750 na 100 000 obyvatel. Chřipka se stala dominantním virem, který má na svědomí více nemocných než RS viry nebo postupně ustupující virus SARS-CoV-2,“ říká MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.

Nejúčinnějším způsobem ochrany před chřipkou je každoroční očkování na podzim. V České republice však tento způsob využívá jen asi 6 % populace, přičemž úroveň proočkovanosti se v jednotlivých krajích liší – nejlépe je na tom Ústecký kraj (proočkovanost v minulé sezóně byla 6,9 %), naopak nejnižší proočkovanost je v Plzeňském kraji (5,2 %). V rámci jednotlivých okresů vyniká Chomutov, kde je očkováno 8,5 % obyvatel, a dokonce 33,6 % osob starších 65 let. Nutno podotknout, že – jak ukazují údaje z předchozích let – šestiprocentní hranice proočkovanosti byla v ČR poprvé překročena až v roce 2020.

Zájem o vakcíny vzrostl – některých byl nedostatek

Zda pandemie skutečně zamávala s lidmi natolik, že začali více dbát na prevenci a trend nárůstu proočkovanosti pokračuje, potvrdí až čas a statistiky o počtu očkovaných za loňský rok. Již nyní však lze říct, že zájem o vakcíny proti chřipce se oproti loňskému roku zvýšil, a to o celá 2 % – z 835 864 prodaných vakcín v roce 2022 na 850 674 v roce 2023.  Zájem se dokonce zvýšil natolik, že se některé typy vakcín staly nedostatkovým zbožím. Jak je tedy možné, že v zemi, kde je proočkovanost dlouhodobě na velmi nízké úrovni, nejsou některé vakcíny dostupné? Klíčovou roli v celém procesu očkování proti chřipce hrají praktičtí lékaři. Jsou to v největší míře oni, kdo vakcínu nejen aplikují, ale také ji pacientům doporučují, vysvětlují její přínosy a zejména – objednávají a nakupují chřipkové vakcíny.

„Proces objednávek chřipkových vakcín se odvíjí od složitého systému jejich produkce. Vzhledem k dlouhému výrobnímu procesu je proto nutné objednávat vakcíny již několik měsíců před začátkem sezóny. V průběhu samotné chřipkové sezóny je tedy už dovyrobit nelze,“ vysvětluje Rami Mroueh, generální manažer divize vakcín  společnosti Sanofi, která chřipkové vakcíny vyrábí, a dodává: „Díky předobjednávkám se mnohem lépe plánují počty vakcín, které se mají vyrobit pro tu kterou zemi. Bez nich nemůžeme garantovat dostatečné množství vakcín, které připravíme.“ Složení vakcín se navíc kvůli mutujícím chřipkovým virům každou sezónu mění. Vakcíny proti chřipce se proto upravují podle předpokládaných chřipkových kmenů, které budou v dané sezóně cirkulovat. To však také znamená, že po skončení chřipkové sezóny jsou již tyto vakcíny nepoužitelné a musí být zlikvidovány.

A právě zde často nastává problém – pokud lékař objedná málo vakcín, může se stát, že již není možné v průběhu sezóny doobjednat. Pokud jich naopak objedná mnoho a nevyužije je, musí je zlikvidovat. V roce 2021 tak bylo například zlikvidováno až 150 000 nevyužitých vakcín. Pro mnoho praktických lékařů tak může být poskytování očkování finančně riskantní, protože je obtížné předvídat, jaký bude v dané sezóně o očkování zájem. Lékaři tak často objednávají méně vakcín, pokud je však zájem o očkování vyšší, je možné, že vakcíny již nebudou k dispozici.

Inspirace v zahraničí

Inspiraci, jak situaci řešit, může poskytnout pohled do jiných zemí, například do Velké Británie, kde je proočkovanost seniorů, kteří jsou chřipkou nejvíce ohroženi, na úrovni doporučení Světové zdravotnické organizace 75 % (v České republice je to 24,6 %). Motivaci britských praktických lékařů podílet se na očkování podporuje nejen zajímavý bonifikační systém, ale také například možnost spolupráce mezi jednotlivými lékaři, kteří si mohou dávky vakcín mezi sebou „přeposílat“, což snižuje riziko, že se nevyužijí. I u nás už mají pacienti možnost nechat se očkovat u jiného praktika, když jejich praktický lékař již nemá vakcínu k dispozici, tato možnost však zatím není moc známá a využívaná.

„Dalším velkým problémem je, že chřipka je u nás dlouhodobě podceňována, což obvykle souvisí s nedostatečným povědomím o jejích rizicích. Lidé si ji často pletou s běžným nachlazením, které ale způsobují jiné viry,“ doplňuje MUDr. Kynčl. Nízké povědomí o významu očkování a také vlažný postoj k očkování panuje i mezi samotnými zdravotníky. Práce lékařů proto nekončí dostatečným předzásobením vakcínami a osobním příkladem. Podobně jako ve zmiňované Velké Británii by měli aktivně oslovovat pacienty, zejména ty z rizikových skupin, například prostřednictvím SMS zpráv nebo jiných komunikačních prostředků, a včas s nimi probrat důležitost a přínos očkování. Již nyní je čas se zejména s neočkovanými pacienty, kteří chřipkou onemocněli, o možnosti a výhodnosti očkování v příští sezóně pobavit. Zásadní je však myslet na očkování včas a naplánovat si ho na podzim, před začátkem chřipkové sezóny. Proti chřipce je však možné se nechat očkovat i v průběhu sezóny, je však nutné počítat s tím, že trvá přibližně dva týdny, než si organismus vytvoří ochranné protilátky.

Očkování je totiž základem prevence a komplikace způsobené chřipkou mají velké negativní dopady nejen na zdraví, ale i na ekonomiku země. Podle údajů Ministerstva zdravotnictví ČR se roční ztráty pohybují v miliardách korun, z toho několik desítek až stovek milionů představují náklady na léčbu chřipky. U těžkých případů vyžadujících hospitalizaci činí denní náklady na léčbu 30 tisíc korun, což je ve srovnání s náklady na očkování, které těmto stavům dokáže předcházet, diametrálně odlišná částka.