Tísnivé vesnické drama, to Sucho. Na jedné straně velkostatkář a na straně druhé chudý "kolchozník", který nutí rodinu k soběstačnému životu, ale také klíčící láska revoltujících mladých lidí. Zatímco ona je dcerou chudého farmáře, on synem vlivného agrárníka, který sice dává práci půlce dědiny, nicméně půdu, vodu a krajinu devastuje chemií. To je obrazově vytříbený a emočně nabitý film režiséra Bohdana Slámy, který je i autorem scénáře.

Příběh těží z několika linek, které vzájemně propojí hlavní postavy. Chuďas Josef (Martin Pechlát), který dříve pracoval jako ajťák, se jednoho dne vzdal veškerého komfortu, živí se jako drobný zemědělec a ke skromnosti nutí celou rodinu, velkostatkář Viktor (Marek Daniel) využívá svého postavení a možností, kdy si může dovolit prakticky všechno. Přesto i mu spadne v závěru filmového vyprávění hřebínek, a díky okolnostem, kdy hraje roli smrt Josefovy ženy i názory jeho vlastního syna Míry, prozřel. Nadějí na uzdravení na poli mezilidských vztahů i vyprahlé krajiny film končí.

Kupodivu prozřel i Josef, který v podání Martina Pechláta vytváří obdivuhodnou hereckou studii. V postavě Josefa uplatnil své nejlepší herecké schopnost, hraje ji střídmě a každé drobné gesto i intonace mají v promyšlené stavbě výkonu své přesné místo. Jsou místa, na která nelze zapomenout, třeba když se chce pomazlit s manželkou, anebo jak se něžně chová ke svým dětem.

Výborné herecké kreace hlavních postav dodávají snímku autenticitu a opravdovost. Tady nelze nezmínit Magdalénu Borovou v tragické postavě Josefovy ženy, ale i charismatického Tomase Seana (Míra, Markův syn) a Doroty Šlajerové (Žofka, Josefova dcera). Přitom přesní jsou i hráči malých rolích (jak se říká – není malých rolí), ať už je to Judit Pecháček, Bolek Polívka, Marie Ludvíková, Gabriela Míčová nebo Luboš Veselý. Snad každá z postav má v některém z obrazů svou velkou příležitost.

Podle mého názoru je Sucho další pozoruhodný český snímek, velký divácký zážitek, který proti sobě postavil dva světy a který pokračuje v nasazené vysoké laťce Bohdana Slámy. Jeho um je stále cítit, protože umí vystihnout člověčinu a atmosféru vesnice, aniž by to vypadalo jako v seriálu Vinaři… Ostatně, kdo z fajnšmekrů by si nevzpomněl na filmy jako Divoké včely, Štěstí, Venkovský učitel, Bába z ledu nebo Krajina stínů. Přitom vůbec nevadí, že v Suchu není třeskutý humor nebo vtipné průpovídky.

Robert Rohál

Foto Bontonfilm