Na středních školách začínají dny otevřených dveří. Jde o hlavní událost, podle které si uchazeči školu vybírají. K jarním přijímačkám míří nejsilnější ročník za posledních 15 let.

Hned první termín dne otevřených dveří v Soukromé střední škole výpočetní techniky (SSŠVT) využilo kolem stovky uchazečů o studium. To je zhruba 10procentní nárůst v meziročním srovnání a o více než 50 procent vyšší účast než v roce 2019. „Počty zájemců o studium se každým rokem zvyšují a velký zájem o naši školu očekáváme i letos. Především na rodičích je při dnu otevřených dveří znát větší nervozita a obavy, velmi se zajímají právě o průběh přijímacího řízení, novinky v legislativě a o to, jaké výsledky ‚stačí‘ k přijetí žáka,“ uvedl Martin Vodička, ředitel SSŠVT na pražském Proseku.

Zvýšený zájem o dny otevřených dveří očekávají také na Střední odborné škole Jarov (SOŠJ), která disponuje kapacitou 1500 žáků ve 40 oborech. Loni škola vyhlásila pět termínů, na které se dostavilo celkem 720 uchazečů s doprovodem. „Vzhledem k demografii a velkému počtu absolventů základních škol počítáme i letos s nárůstem počtu uchazečů, kteří dny otevřených dveří naší školy navštíví, a to i z důvodu rozsáhlých legislativních změn v přijímacím řízení. Změny to jsou zásadní a uchazeči mají zatím informací k organizaci přijímacího řízení nedostatek, bohužel stejně jako střední školy samotné,“ podotkl ředitel SOŠJ Miloslav Janeček.

Nově se budou uchazeči o studium hlásit na tři různé střední školy nebo obory a už v přihlášce uvedou, jakou školu preferují na prvním, druhém a třetím místě. Digitalizace systému umožní vyplnit přihlášku on-line v termínu 1. až 20. února 2024. Uchazeči pak mají ke složení testů dva řádné termíny 12. a 15. dubna s tím, že do přijímacího řízení se vždy počítá lepší výsledek.

Odborníci předpokládají, že na jednu ze tří vybraných škol se v prvním kole přijímacího řízení dostane 85 až 90 procent dětí. Digitalizace celý proces zpřehlední – podle toho, na jaké škole uchazeči uspějí, budou systémem automaticky rozřazeni, ředitelé uvidí, kdo z přijatých na školu zároveň i nastoupí, a odpadne chaotické podávání odvolání žáků „pod čarou“. S vyhlášením výsledků bude hned zřejmé, zda a kam byl žák přijat a na jakých školách je místo pro případné druhé kolo přijímacího řízení. „Už loni byla kapacita naší školy u všech studijních i učebních oborů naplněna v 1. kole přijímacího řízení a letos nepředpokládáme situaci odlišnou. Vztaženo k minulému školnímu roku a jeho přijímacímu řízení naše škola obdržela celkem 1 210 přihlášek ke studiu, celková kapacita školy nám umožnila přijmout 573 nových žáků budoucích 1. ročníků. Je tedy zřejmé, že celkem 637 uchazečům nebylo možno vyhovět s jejich přijetím ke studiu, což je bohužel více jak polovina. Vzhledem k demografické situaci pro letošní přijímací řízení na střední školy pak nelze očekávat optimističtější poměr přijatých a nepřijatých uchazečů,“ míní ředitel SOŠJ Miloslav Janeček.

Silnější Větší konkurence se loni projevila i na výběrové IT škole, kde z došlých čtyř stovek přihlášek přijali 100 uchazečů o studium. „Ještě před dvěma lety jsme měli bodovou hranici pro přijetí nižší než při minulém přijímacím řízení. S větším počtem uchazečů stoupla jejich kvalita a dá se předpokládat, že letos to bude obdobné,“ potvrdil ředitel IT školy SSŠVT Martin Vodička.

Přesto považují oba ředitelé za hlavní kritérium výběru střední školy zájem žáka. Jeho studijní předpoklady jsou až sekundárním faktorem, který určuje vhodný typ školy. „I když dítě zatím nemá představu nebo vyhraněný zájem, je dobré s ním pohovořit o jeho představách a co by ho bavilo. A to nejlépe ještě dřív než v 9. ročníku. Rodiče mají často tendenci vybírat podle sebe, ale pokud dítě není stejného ražení, rychle ztratí ve studiu motivaci. Naše škola se věnuje výuce informačních technologií ve třech specializacích. Pokud někdo během studia zjistí, že by se raději věnoval grafice než programování, může své zaměření změnit,“ popsal Martin Vodička.

CO NAPOVÍ O ŠKOLE DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ?

1. Neformální hovory na chodbách

Školu tvoří učitelé a studenti. Osobní setkání s nimi a zkušenost současných či bývalých studentů bývá pro mnoho uchazečů klíčová. „Dnů otevřených dveří se účastní jak učitelský sbor, tak studenti. Návštěvníci se proto nejvíc dozvědí z neformálních hovorů s nimi. Zájemce by se neměl bát položit současnému studentovi otázku, jak si ve škole vede nebo jaké mají učitelé nároky. I tímto může být jeho názor na školu ovlivněn,“ doporučil ředitel Martin Vodička.

2. Stačí vybavení praktické výuce?

Při prohlídce budovy je možné nakouknout třeba do šaten, jídelny nebo na sociální zařízení. Maximální důležitost má však vybavení školy a technologie, které provázejí praktickou výuku a přípravu žáků na budoucí povolání. „Například stavební a dřevařské obory by měly mít k dispozici špičkově vybavené dílny a pro studenty zahradnických oborů je velkým přínosem vlastní školní zahrada se skleníky,“ nastínil Miloslav Janeček.

Kvalita praktické výuky se na specializovaných školách může velmi lišit a hodně o tom napoví právě vybavení školy. „V oborech informačních technologií je důležité sledovat vybavení školy a jeho funkčnost. Kolik má škola počítačů v poměru k počtu žáků, z toho vyplývá, jak často se žák k počítači skutečně dostane a při výuce na něm pracuje. Zda se vybavení pravidelně aktualizuje, anebo je zastaralé a bez dalších investic. Zda škola poskytuje žákům zdarma vyučovaný software a podobně,“ vyjmenoval Martin Vodička.

3. Otázky nad rámec výuky

Stále víc uchazečů se zajímá o propojení škol s firmami. Dále pak o úspěchy studentů a absolventů školy, nabídku mimoškolních aktivit, možnosti zahraničních stáží či prospěchových stipendií. „Stejně cenným indikátorem úrovně školy, ale v otázkách uchazečů možná trochu opomíjeným je množství firemních partnerů školy a členství v odborných ceších a společenstvech. Seriózní partneři se propůjčují ke spolupráci jen s těmi školami, u kterých mají garantovanou odbornou kvalitu výuky, a tedy i absolventů,“ poukázal Miloslav Janeček.