Vyplatí se pracovat už na střední škole? Mezi mladými Evropany je to běžná praxe, v Česku rarita. Podle vzdělávací organizace Junior Achievement Czech (JA Czech) je mnohdy přínosnější být aktivní ve studentských programech, účastnit se soutěží nebo se pustit do vlastního projektu.

Česko figuruje v zaměstnání studentů na chvostu tabulky evropských zemí. Ve věku 15 až 29 let si během formálního vzdělávání přivydělává 8,4 procenta Čechů, to je třikrát méně, než činí evropský průměr (25 %). Nejvyšší podíl mladých lidí zaměstnaných při studiu mají podle údajů Eurostatu v Nizozemsku (73 %), Dánsku (52 %) a Německu (45 %). Naopak nejnižší podíly vykázalo Rumunsko (2 %), Slovensko (5 %) a Maďarsko (6 %). „Dynamika přechodu mladých lidí ze škol na pracovní trh se v jednotlivých zemích EU výrazně liší. Rozdíly jsou dány národními vzdělávacími systémy, dostupností odborné přípravy, charakteristikou trhu práce i kulturními faktory. V Česku je obvyklé, že se středoškoláci věnují výhradně studiu a zaměstnání hledají až po maturitě či vyučení, případně na vysoké škole, kde je studijní rozvrh flexibilnější. Rodiny po středoškolácích chtějí, aby hlavně dokončili vzdělání, a firmy jejich zaměstnání stále považují za riskantní,“ uvedl Martin Smrž, ředitel JA Czech.

Na druhou stranu podle průzkumu Eurostudent VII za období 2017-2020 má Česká republika téměř nejvíc pracujících vysokoškoláků v EU – v prezenční formě studia potvrdilo pravidelný výdělek 70 procent studentů, v kombinované formě studia až 95 procent respondentů. „Maturita je v Česku mezníkem, který odděluje dvě naprosto odlišné skupiny studentů – středoškoláky, kteří jsou absolutně závislí na podpoře rodičů a nepracují téměř vůbec, a vysokoškoláky, z nichž zůstává mimo pracovní trh pouhých sedm procent. To už je úplně jiný příběh – u vysokoškoláků rodiče přivýdělek vítají a zaměstnavatelé o studenty různých oborů velmi stojí,“ podotkl Martin Smrž.  

Otázkou je, jak jsou mladí Češi po střední škole na zaměstnání připraveni, zda si troufnou vybírat práci v rámci svého profesního rozvoje, nebo poptávají jen brigádnické pozice mimo svůj obor. „Osobně si nemyslím, že by si děti na střední měly přivydělávat během školního roku. Čas mohou využít k poznávání světa práce i jinak. Současný středoškolák se může přihlásit do řady podnikatelských soutěží, sledovat webináře, navštěvovat konference, účastnit se různých studentských iniciativ, dnů u vytipovaného zaměstnavatele (Explore & Connect) a tím rozvíjet své osobní portfolio realizovaných aktivit a úspěchů. Zmíněné akce mají pro budoucí uplatnění středoškoláka minimálně stejný přínos, ne-li větší než občasný přivýdělek,“ míní Martin Smrž.

Nejvyšší zaměstnanost středoškolských studentů je tradičně v oborech, kde chybí nejvíc pracovníků. „ICT Firmy se na studenty přímo zaměřují, je jednodušší si kvalitního pracovníka „vychovat“, než ho později přetahovat odjinud. 70 procent našich studentů chodí pracovat do firem, má živnostenský list nebo buduje své vlastní projekty. Je dobře, že získávají zkušenosti z podnikatelské činnosti, ale skloubit vše se studiem je náročné. Určité výhody to má i pro školu, protože mnoho absolventů s úspěšnými firmami nám pak posílá nabídky práce pro současné studenty a někteří se i vrátí jako učitelé odborných předmětů,“ nastínil Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT).

Její student, 19letý Petr Hofman, podniká už dva roky. Během studia informačních technologií se jako OSVČ věnuje výrobě webových stránek a o klienty nemá nouzi. Všechny náležitosti kolem podnikání si zjišťoval sám. Potřebné sebevědomí mu dodal praktický předmět ve škole, kdy si zkusil spravovat fiktivní byznys, a také vítězství ve finále programu Soutěž & Podnikej.

Nyní pracuje na několika vlastních start-upech a s dalším středoškolákem Stanislavem Khvedynichem organizuje projekt ENT talk, zaměřený na stejně aktivní vrstevníky. „Pomáháme studentům, jako jsme byli my – co chtějí podnikat, ale neví jak. Od jara jsme uspořádali čtyři bezplatné konference, každou s účastí 100+, a jen za poslední dva měsíce se nám zvedl počet sledujících na instagramu o 42 procent. Tvoříme nyní největší skupinu středoškoláků se zájmem o byznys. Podobné akce v Česku totiž dosud cílily na studenty vysokých škol nebo lidi, co už nějaký svůj start-up mají, pro mladší a úplné začátečníky tu nic nebylo. Účastníci našich akcí si odnáší kontakty z mnoha segmentů, motivaci a také přesvědčení nenechat vlastní budoucnost jen na své škole,“ popsal letošní maturant Petr Hofman.

V tiskové zprávě byla použita data Eurostat (EU youth: 25% employed while in education) a Studie z šetření Eurostudent VII: Práce během studia na vysoké škole, CSVŠ.