Zatímco dnes už známý a respektovaný malíř Jaroslav Jerry Svoboda prezentuje díla, která jsou obrazem jeho odletů do jiných galaxií, fotografka Dáša Ultzenová zaznamenává místa, kde to má ráda a která realisticky zachycuje a odkrývá jejich skrytou krásu či půvab zapomenutých lokací. Barevná plátna a černobílé fotografie. Přesto vymysleli a zrealizovali společnou pražskou výstavu “Spaces and Places”, která budí obdiv a zájem. O čem jejich společná výstava je a co mají v plánu dál, o tom je právě následující rozhovor.

„Spaces and Places” je název vaší první společné výstavy. Co vaše dílo spojuje?

Jerry: Ne, není první. Je to již druhá naše společná výstava, kdy jsem s Dášou vystavoval v rámci charitativní výstavy v Galerii pro onkologické pacienty a podporující umělce v Anenské ulici na Praze 1. Dle mého názoru Dáša ve svých fotografiích dokáže vyjádřit skrytou a nevšední krásu a já ve svých novějších obrazech se tzv. nořím v nekonečné a neprobádané dimenze a prostory.

Dáša: Toto je naše druhá výstava. První, charitativní, byla letos v květnu, v Galerii pro onkologické pacienty a podporující umělce, kdy polovina z prodeje šla na tuto galerii. Jmenovala se “Konfrontace”, ale ve skutečnosti to byla jen konfrontace Jerryho obrazů k mým fotkám. Tematicky šlo o fotky Prahy, Žacléřska a hřbitovů.

Nynější výstava “Spaces and Places” představuje dvě témata, Jerryho Prostory a moje Místa. Hezky se doplňují, ale již vzájemně neovlivňují. Tady na černobílých fotkách ukazuji Prahu a Žacléř, dvě místa, která mám hluboko v srdci, a hledám jejich zašlou krásu, intimitu a minulost. Výstava se uskutečnila ve staré továrně na znaky, v Letohradské 10, na Praze 7, v níž působí komunitní seskupení mladých lidí z Japonska, Mexika, Španělska a dalších národností - lidí, zde dlouhodobě žijících.

O čem jsou Vaše nové obrazy a o čem Dášiny černobílé fotografie?

Jerry: Moje nové obrazy se více zaměřují na opuštění této planety, jelikož žijeme v chaotické době, a já dávám možnost návštěvníkům mé výstavy se mnou opustit tento svět imaginárně a odletět do jiných galaxií. Celá moje tvorba je vlastně art-terapií.

Dáša: Jak jsem již zmínila, fotky ukazují Prahu, moje rodné město, kde žiji a pracuji, a Žacléř, kam odjíždím za odpočinkem a krásnou přírodou, do vcelku opuštěné části naší republiky. V Praze i Žacléři je možné najít spoustu starých, prázdných míst, která mě lákají svou poetičností, duchem minulosti a ztracenosti. Fotky tedy ukazují hřbitovy, stromy, jezero, vyhořelý zámek, architekturu, mosty, ztracené boty v parku, ulice, krmení holubů, starý přístav atd.

Jaké byly reakce návštěvníků? Co Vám tak uvízlo?

Jerry: Reakce návštěvníků byly pozitivní, zejména k mým posledním obrazům, které jsou více optimistické. Později jsem se dozvěděl, že má tvorba z doby covidu působí chmurněji. Nedivím se však tomu, jelikož celá ta doba byla taková. Podle mého názoru by umělci měli více reagovat na dění kolem nás, ale bohužel k tomu tak často nedochází.

Dáša: Reakce byly vesměs příznivé, prodala jsem šest svých fotek. Ještě jsem zapomněla poznamenat, že všechny mé fotky měly rozměr A3. A část z prodeje půjde na výše zmíněnou galerii. A co mně uvízlo v hlavě? Reakce některých kamarádů, že nevěděli, že fotím a vystavuji, na což jsem ráda odpovídala, že já taky ne (smích).

Pokládáte to za úspěch?

Jerry: Ano, pokládám, jelikož rád komunikuji s návštěvníky mých výstav a mohu tak zejména při komentovkách vyjádřit vlastní názor na svoji tvorbu.

Dáša: Do jisté míry ano, a proto jsem se rozhodla, po zkušenosti z první výstavy, že mě zajímá dělat charitativní výstavy a pomáhat tak vždycky nějaké konkrétní organizaci či osobě. Pokud se tedy mé fotky líbí, je tu naděje do budoucnosti, že to i přinese peníze potřebným.

Jaké jsou Vaše další společné tvůrčí plány? Bude další společná výstava?

Jerry: Chci pokračovat v tzv. letu vesmírem a plánuji malovat na větší plátna. Do budoucna bych rád s Dášou vystavoval, jelikož ji považuji za velmi talentovanou fotografku. V tomto roce již nechystám samostatnou výstavu, ale v zimě budu mít skupinovou výstavu v pražské Galerii Portheimka.

Dáša: V prosinci mě čeká samostatná výstava v kavárně Soukenda na Praze 1, kde vystavím fotky různých výloh. A část z prodeje bych ráda věnovala organizaci Lékaři bez hranic.

Společnou výstavu pak plánujeme s Jerrym až začátkem léta, v Bar/aku na Praze 7. Co vystavíme a jak výstavu pojmeme, musíme ještě spolu dohodnout.

Dášo, ještě otázka k Vašim fotkám: kdy, co a proč jste začala fotit? Jaká témata Vás bavila dříve a co Vás baví dnes?

Dáša: Mé pravidelnější focení začalo s mobilem iPhone, kdy jsem zjistila, že dělá pěkné fotky, a mám ho stále u sebe. Fotila jsem všechno a učila se na tom. Tedy město, krajinu, mosty, hřbitovy, lidi... A furt jsem mazala a znovu a trochu jinak fotila. K tomu mi dopomáhal i FB, kam jsem ty fotky dávala a viděla, že se to lidem líbí. Pak přibyl Instagram a fotografický portál Guru.com, kam pravidelně své fotky přidávám. Fotím asi deset let a pouze mobilem. Jde o podobná témata jako dříve, v tom jsem se nějak zabydlela a myslím, že to není špatné.

Jerry, a co tvoje spolupráce s malířkou Rosanou de Montfort?

Jerry: S Rosanou vždy rád vystavuji, jelikož ve svých obrazech řešíme podobná témata. Další společná výstava je plánovaná v příštím roce na Moravě.

Robert Rohál

Foto archiv: Jaroslav Jerry Svoboda a Dagmar Ultzenová