Definice vychází z usnesení Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z r. 1987, která považuje rozvoj za udržitelný pouze tehdy, jsou-li uspokojeny potřeby současné generace, aniž byla ohrožena možnost naplnit i potřeby generací příštích (zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů). Cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním, jak symbolicky vyjádřilo jeho heslo: lidé, planeta, prosperita.

Pojem trvale udržitelný rozvoj definovala Světová komise pro životní prostředí a rozvoj (viz) v roce 1987 jako odpověď na otázku jak se má lidská společnost dále rozvíjet, aby svým rozvojem sama sebe nepoškozovala.

Za udržitelnost můžeme považovat pouze ten stav, pokud je ekonomický rozvoj uplatňován s ohledem na sociální a kulturní dopady s respektem k limitům životního prostředí, které jsou dány nezměnitelnou skutečností, že Země je jen jedna a její zdroje nejsou nevyčerpatelné a nezničitelné. Všechny tři pilíře rozvoje (ekonomický, sociální, environmentální) by měly v ideálním případě být v rovnováze.

Poslední Světový summit o udržitelném rozvoji se konal v Johannesburgu v roce  2002  a potvrdil, že  cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi 3 základními pilíři:

• sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech,
• účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů a
• udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.

Udržitelný rozvoj je ucelený koncept, který zahrnuje všechny lidské činnosti až po místní úroveň a:

• jehož cílem je zkvalitnění života jak současné generace, tak generací budoucích, zatímco bude ochráněna kapacita země podporovat život v jeho veškeré rozmanitosti;
• je založen na demokracii, vládě práva a respektu základních práv zahrnujících svobodu, rovné příležitosti a kulturní rozmanitost;
• podporuje vysokou hladinu zaměstnanosti v ekonomice, jejíž síla je založena na vzdělání, inovaci, sociální a územní soudržnosti a ochraně lidského zdraví a životního prostředí.

Nejvýznamnější příležitosti pro udržitelný rozvoj ČR v rámci sociální oblasti:

• Reforma veřejných financí (včetně "zeštíhlení veřejné správy")
• Aktivní opatření proti chudobě a sociálnímu vyloučení
• Reforma důchodového systému
• Reforma systému zdravotní péče
• Změny systému sociální péče
• Aktivní podpora rodin s dětmi
• Posílení flexibility pracovního trhu a mobility pracovní síly
• Aktivní a komplexní politika zaměstnanosti
• Rozvoj hospodářství
• Odpovědná migrační politika vlády
• Koncepční snižování regionálních disparit
• Podpora vzniku vyšších a vysokých škol ve všech regionech (mimo univerzitní města)
• Naplňování cílů kulturní politiky

Základní principy udržitelného rozvoje:

1. propojení základních oblastí života - ekonomické, sociální a životního prostředí; řešení zohledňující pouze jednu nebo dvě z nich není dlouhodobě efektivní
2. dlouhodobá perspektiva - každé rozhodnutí je třeba zvažovat z hlediska dlouhodobých dopadů - nutnost strategického plánování
3. kapacita životního prostředí je omezená - nejenom jako zdroje surovin, látek a funkcí potřebných k životu, ale také jako prostoru pro odpady a znečištění všeho druhu
4. předběžná opatrnost - důsledky některých našich činností nejsou vždy známé
5. prevence - efektivnější než následné řešení dopadů
6. kvalita života - má rozměr nejen materiální, ale také společenský, etický, estetický, duchovní, kulturní a další, lidé mají přirozené právo na kvalitní život
7. sociální spravedlnost - příležitosti i zodpovědnosti by měly být děleny mezi země, regiony i mezi rozdílné sociální skupiny. Chudoba je ohrožující faktor udržitelného rozvoje.
8. zohlednění vztahu "lokální - globální" - činnosti na místní úrovni ovlivňují problémy na globální úrovni - vytvářejí je nebo je mohou pomoci řešit
9. vnitrogenerační a mezigenerační odpovědnost (rovnosti práv), tj. respektování práv všech současných i budoucích generací na zdravé životní prostředí a sociální spravedlnost.
10. demokratické procesy - zapojením veřejnosti již od počáteční fáze plánování vytváříme nejen objektivnější plány, ale také obecnou podporu pro jejich realizaci