Herec, básník a muzikant Petr Batěk začal svoji uměleckou dráhu ve své rodné Plzni, kde působil v několika ochotnických souborech, posléze pracoval také jako redaktor zpravodajství v Českém rozhlasu Plzeň. Na pár let si pak odskočil do Městského divadla v Mostě, nějaký čas byl také členem hereckého souboru Západočeského divadla v Chebu. Má za sebou spolupráci s Divadlem na Vinohradech, byl hostem Divadla Na Fidlovačce a také hostoval v Národním divadle. V osobním životě má trochu trampoty s láskou, má za sebou dvě manželství a několik krátkých vztahů. Je poetou s křehkou duší, ale i muzikant, který prošel metalovou kapelou, přesto je v něm rocker čerpající z hudby  energii.

Většina čtenářů Vás zná jako herce, také jako moderátora, básníka či hudebníka, ale v jaké profesi se cítíte vy sám nejlépe a proč?

Baví mě tvůrčí svoboda a možnost věnovat se tomu, co mě zrovna zajímá a obohacuje. Kdybych si měl ale vybrat jedno z těchto profesních označení, vybral bych si herectví. Možná je to i tím, že v herectví se skrývají všechny další profese. Má kolegyně a hlasová pedagožka z mosteckého divadla Eva Klánová mi vždycky říkala, že všechno, co se v životě naučila, uplatnila při herecké práci. Teprve teď, když už tady pár let s námi není, přicházím na to, jakou měla pravdu.

Kde berete inspiraci pro svoji tvorbu?

V běžném životě. Herec musí být dobrým pozorovatelem svého okolí, ze kterého následně čerpá. Inspirace je kolem nás spousta, stačí ji jen vidět a nechat se jí prostoupit. Obrazně řečeno, stačí otevřít dveře vnímání dokořán a chvilku počkat.

Mnoho lidí, kteří s Vámi spolupracovali, říkají, že jste workoholik. Hodláte zvolnit své tempo, nebo jste už konečně zvolnil? 

Workoholik je strašidelné slovo. :-) Je pravda, že mám raději svižnější tempo života a někdy jsem si nevšiml, že se chůze proměnila v běh, ale to už mám, myslím, teď více pod kontrolou. Taky už nejsem nejmladší a s přibývajícím věkem přichází trocha toho rozumu.

Nabízí se také otázka, jakým způsobem relaxujete?

Mám rád samotu, chvilky s rodinou, dětmi a cestování. Když mám čas na nějaký relax, což moc často není, vyhledávám klid a harmonii. Naštěstí je pro mě odpočinkem i moje práce, takže jsem se naučil své baterie dobíjet i za pochodu.

Jste plzeňský rodák, jaký máte vztah k tomuto krásnému západočeskému městu? Co Vám dala Plzeň do vínku?

Jsem plzeňský rodák, ale nepovažuji se za patriota. V Plzni jsem zažil hudební začátky, i ty divadelní. Prostě, byla pro mě startovací plochou a každá startovací plocha se musí v pravý čas opustit. Možná právě pro to, aby se na ní dalo zase jednou přistát.

Kde Vás můžeme v nejbližší době vidět či slyšet? Jaké představení či vystoupení byste nám doporučil?

Zrovna jsme dohráli set představení Noc na Karlštejně v produkci Kateřiny Brožové, kde jsem si zahrál Petra Cyperského v alternaci s Vaškem Vydrou. Tam vás pozvu zase až příští rok. Jiné divadlo teď před sebou nemám, tak vás mohu pozvat na koncerty buďto sólové, nebo se svou novou kapelou, která se jmenuje P.H.BAND a premiéru bude mít 8. září v Jáchymově.

Nedávno jste natočil nový klip. Kdy ho budeme moct spatřit a o čem pojednává?

Ano, premiéra tohoto videoklipu bude také 8. září a jedná se o píseň Nejsem sám z autorské dílny Batěk & Vostrý. Režisérkou snímku je Eva Toulová a hlavních rolí se zhostil Václav Upír Krejčí a Klára Štěpánková. Tématem byla lidská jedinečnost, osobitost. Společnost se často dívá na ty, co si jdou svou vlastní cestou, přes prsty. V klipu oslavujeme ty, kteří mají odvahu na té cestě s hrdostí zůstat.

Poslední foto: S přítelkyní Marcelou a dcerou Bellou

Foto: Zdeněk Katera