Přibližně 70 koncertů na stejném počtu míst po celé republice nabídne už 17. ročník Českého varhanního festivalu (ČVF). Ten vedle mocného zážitku z varhanní hudby zprostředkovává posluchačům i prohlídky vzácných historických varhan. Při nich si mohou zájemci nástroje prohlédnout zblízka a dozvědět se něco víc o jejich estetické i technické hodnotě. Festival letos začal v květnu a potrvá do 29. prosince. Řada koncertů a s nimi spojených exkurzí se však uskuteční právě nyní, během letních prázdnin. Svůj program zveřejňuje festival průběžně na svých webových stránkách ceskevarhany.cz. Už tradičně jej podpořilo Ministerstvo kultury, k němuž se tento rok poprvé přidal i Plzeňský a Ústecký kraj.

„Cílem festivalu je propagovat historické varhany, upozorňovat na jejich kulturní význam, estetickou a duchovní hodnotu a přispět k jejich zachování pro příští generace,“ říká varhaník Adam Viktora, zakladatel a umělecký ředitel Českého varhanního festivalu. Připomíná rovněž, že v České republice se nachází přibližně 10 000 historických varhan. „Každý nástroj je jedinečný: má svůj nezaměnitelný zvuk, výtvarnou podobu a originální technické řešení. Klíčovou úlohu hrají také pokaždé jiné akustické podmínky. Náš festival se koná proto, aby na tyto opomíjené klenoty upozornil a vdechl jim nový život,“ vysvětluje Viktora.  Zdůrazňuje také, že festival publiku představuje varhany nejen velké a slavné. „Díky festivalu ožívají i nástroje, které jsou známé hlavně z odborné literatury. Jejich zvukové kvality však zůstávají koncertnímu publiku utajeny,“ uvádí Viktora.

Česká republika, varhanní velmoc

„Málokdo ví, že v počtu varhan na množství obyvatel je Česko první na světě. Můžeme se tak směle prohlásit za varhanní velmoc. Vzácné, často stále funkční a mnohdy i velmi ohrožené varhany se přitom nacházejí nejen ve městech, ale i na kůrech kostelů v malých obcích. Varhany jsou nenahraditelným svědkem minulých časů a jejich zvuk se k nám nese napříč staletími,“ říká Adam Viktora.

Sám Viktora je zároveň špičkovým varhaníkem. Kromě něj letos na festivalu vystoupí i další vynikající interpreti – Vladimír Roubal, Jaroslav Tůma, Pavel Černý a mnoho dalších. A přidá se i jeden host ze zahraničí, Jörg-Andreas Bötticher ze Švýcarska. „Interpreti jsou vždy vynikající profesionální varhaníci, kteří pro jednotlivé nástroje připravují speciální koncertní programy,“ upřesňuje Viktora.

Součástí koncertů, sestavených z dobových skladeb, budou často i improvizace, které k interpretaci varhanní hudby patří. „Varhanní literatura sloužila dříve varhaníkům spíše jako studijní materiál a not se striktně drželi spíše ti méně zkušení z nich. Umění hry na varhany tak do značné míry spočívalo i ve schopnosti improvizovat. V tomto duchu nabídneme posluchačům zážitek varhanní hudby i my,“ vysvětluje Adam Viktora.

Varhany na prvním místě

Klíčem k výběru koncertního repertoáru jsou vždy konkrétní varhany. Programy koncertů musí totiž co nejlépe odpovídat velmi rozmanitým stylovým možnostem jednotlivých nástrojů. „Historické varhany pocházejí z období od 17. do první poloviny 20. století, takže rozptyl je velmi rozmanitý. Jednoduše řečeno, pro barokní varhany je ideální barokní hudba, romantickému nástroji nejlépe vyhovuje romantický repertoár,“ láká na festivalové koncerty Adam Viktora.

Samotná hudba a proslulost jejich autorů však podle něj nejsou tím nejdůležitějším. „Zásadní jsou vždy varhany samotné. A mnohdy výjimečná možnost posluchačů je slyšet, nechat na sebe zapůsobit jejich zvuk v autentickém prostoru. Po koncertech proto většinou nabízíme i exkurze. Zájemci si na nich varhany mohou prohlédnout, sáhnout si na ně a leccos pozoruhodného se dozvědět. Jde často o nenahraditelné kulturní památky, ale také o perfektně fungující technická soustrojí, dokládající fascinující všestrannou pokročilost našich předků. Díky festivalu tak mnozí lidé vůbec poprvé zjistí, jaký unikát v jejich obci vlastně mají,“ zdůrazňuje Viktora.

Koncerty a exkurze po celém Česku

Český varhanní festival zavítá tento rok do většiny krajů České republiky. Již 17. ročník navštíví sedmašedesát míst: Batelov, Bezno, Bělá nad Radbuzou, Bohušovice nad Ohří, Bor, Březno, Bystré, Česká Kamenice, Deštná, Děčín, Dobroměřice, Dolní Hbity, Dolní Poustevna, Domažlice, Halže, Holany, Hranice, Horní Vltavice, Chlumec, Choltice, Chomutov, Choteč, Jedlka, Kadaň, Kašperské Hory, Kerhartice, Klášterec nad Ohří, Kynšperk nad Ohří, Lelekovice, Lštění, Lubenec, Luby, Malé Březno, Manětín, Mikulášovice, Mileč, Mýto, Nalžovské Hory, Nová Ves, Nový Bor, Opařany, Osov, Ovesné Kladruby, Písek, Planá, Polná, Praha-Koloděje, Přepychy, Ratměřice, Rokytnice nad Jizerou, Roudnice nad Labem, Růžová, Sedlec-Prčice, Smolnice, Solany, Spálené Poříčí, Stachy, Staré Sedliště, Svojkov, Šluknov, Štědrá, Tatobity, Troubsko, Třebušín, Velké Opatovice, Vitice a Vlachovo Březí.

Podle Adama Viktory tvoří většinu publika lidé z nejbližšího okolí, v příhraničí také návštěvníci z Německa. „Koncerty v rámci Českého varhanního festivalu vyhledávají ale i nadšenci, kteří za varhanami neváhají přicestovat ze vzdálenějších lokalit a v publiku tak pravidelně vídáme známé tváře. Varhanní koncerty pořádané v autentickém prostředí v podání výborných, pro věc zapálených varhaníků nabízejí totiž zcela mimořádné zážitky,“ říká Viktora.

Do budoucnosti Českého varhanního festivalu hledí Adam Viktora s plánem jeho dalšího růstu. „Téměř sedmdesát dějišť, která jen letos navštívíme, se zdá hodně. Vzhledem k počtu varhan v celé České republice je to však stále jen zlomek. Čeká na nás totiž ještě hodně důležitých historických varhan,“ uzavírá Viktora.