Spolupráce obcí lidem přináší kvalitnější a dostupnější veřejné služby
Spolupráce mezi obcemi a městy může přinášet zlepšení veřejných služeb a posílit lokální ekonomiky. O zkušenostech a příkladech dobré praxe v této oblasti diskutovali odborníci na třetím ročníku Konference meziobecní spolupráce, který se uskutečnil 6. června na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V českém prostředí ojedinělá akce propojuje zástupce obcí i odborné veřejnosti, instituce centrální státní správy a odborníky z akademického prostředí i businessu.
Hlavními tématy letošní konference bylo školství a lokální ekonomika. Starostka Chýně Anna Chvojková a místostarosta Přezletic Jan Macourek popsali své zkušenosti s projekty svazkových škol, které vznikly kvůli narůstající populaci v jejich obcích a okolí. Tomáš Kolařík mluvil o propojení dobrovolného svazku obcí a místní akční skupiny na Kyjovsku s cílem podpořit lokální ekonomiku.
Možností meziobecní spolupráce v oblastech zajišťování veřejných služeb je však mnohem více, například v odpadovém hospodářství, dopravě, technické infrastruktuře, cestovním ruchu, sociálních službách či v kultuře.
„Česká republika patří v mezinárodním měřítku mezi země s velkým počtem municipalit a fragmentovanou veřejnou správou, stejně jako například Francie či Itálie. V zahraniční praxi i v některých výzkumech se ukazuje, že spolupráce měst a obcí na vybraných agendách a poskytování veřejných služeb je efektivnější než samostatné lokální aktivity,“ popisuje organizátor konference Filip Hrůza z Institutu veřejné správy při Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity.
Spolupráce v časech krize
Podle předsedkyně Sdružení místních samospráv a poslankyně Elišky Olšákové meziobecní spolupráce zafungovala dobře během pandemie, kdy zejména v první fázi chyběl v řadě obcí potřebný materiál jako dezinfekce či ochranné prostředky, a díky vzájemné spolupráci starostů a starostek se je pro obyvatele v regionech podařilo zajistit. „Stejně tak zafungovala v kritických fázích vypuknutí konfliktu na Ukrajině, kdy se v rámci obcí s rozšířenou působností podařilo řešit nastalé problémy a výzvy jako zajištění ubytování pro velké množství uprchlíků či potřebné potraviny a prostředky,“ přiblížila.
Podle náměstkyně ministra školství Martiny Běťákové nejsou obce zatím zvyklé tolik spolupracovat v oblasti školství, nicméně v reakci na demografické a sociální změny v regionech jsou nuceny k tomu přistupovat. „K příkladům dobré praxe patří například svazkové školy, které obvykle zakládají dobrovolné svazky obcí. Zatím jich není mnoho, postupně ale přibývají, zejména v prstenci okolo Prahy,“ uvedla.
Podle náměstka ministra pro místní rozvoj Radima Sršně existují různé faktory a průběžně vznikají i různé tlaky, které zapříčiňují, že města a obce spolupracují čím dál více. Cílem i současné vlády je posunout meziobecní spolupráci v ČR a její systém na vyšší úroveň.
Lepší dostupnost i kvalita služeb
Pokud je meziobecní spolupráce správně nastavená, může samotným obcím a jejich obyvatelům přinášet různé benefity – nižší náklady na provoz dané služby, lepší dostupnost či kvalitu jejího poskytování.
Konference meziobecní spolupráce 2023 se snaží vytvořit informační, diskuzní i networkingový prostor pro odbornou i profesní veřejnost. Přestože je meziobecní spolupráce slibným konceptem, její reálný úspěch ovlivňují různé faktory. „Není možné říct, že jeden model spolupráce bude efektivně fungovat i v jiném prostředí. Proto je potřeba ideálně propojovat výzkum a praxi a využívat takzvané evidence-based přístupy, abychom mohli identifikovat vhodná řešení pro specifické svazky obcí,“ dodává Filip Hrůza.
Seznam řečníků konference:
Eduard Kavala, místopředseda Spolek pro obnovu venkova,
Eliška Olšáková, předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR, poslankyně
Pavel Roubínek, 1. místopředseda Asociace DSO České republiky
Martina Běťáková, náměstkyně ministra školství, MŠMT ČR
Radim Sršeň, náměstek člena vlády
Filip Chvátal, radní statutárního města Brna
Radomír Brtáň, 1. podpredseda Združenie miest a obcí Slovenska
Marek Jetmar, vedoucí oddělení dostupnosti a financování veřejné správy, MV ČR
Filip Hrůza, Eduard Bakoš, Vilém Pařil, výzkumný tým Institutu veřejné správy ESF MU
Sekce – Jak na spolupráci ve školství?
Anna Chvojková, starostka obce Chýně
Miriam Jedličková, manažerka DSO Tišnovsko
Jan Macourek, místostarosta Přezletic
Miloslav Kvapil, Dynatech
Sekce – Jak spolupracovat a podporovat tím rozvoj lokální ekonomiky?
Hana Zvariková, asistent manažera Leader region Weinviertel Manhartsberg
Tomáš Kolařík, projektový manažer DSO Severovýchod, MAS Kyjovské Slovácko
David Špaček a Filip Hrůza, SMO ČR – projekt OLEK
Dan Zeman, Lesensky.cz
Ondřej Stolař, Renards