Vilém z Pernštejna je jednou z nejvýznamnějších osobností pardubického regionu. Za jeho panování zažilo Pardubicko největší rozkvět. Nebýt jeho, mnoho míst by nevypadalo tak jako dnes: centrum města Pardubice a pardubický zámek, hrad Kunětická hora, bohdanečské rybníky a rybniční krajina, zámeček v Semíně i hřebčín Kladruby nad Labem. Pane Viléme, děkujeme! Projeďte se po místech, která jsou úzce spojená s touto významnou osobnosti. I přesto, že je trasa poměrně dlouhá, vede labskou rovinou a vám se pojede jedna báseň. Zpět do Pardubic můžete dojet buď vlakem z Řečan nad Labem a nebo na kole po Labské trase č. 2.

Z Pardubic na Kunětickou horu

Na kola nasednete ve městě perníku, v Pardubicích v historickém centru města, kde doporučujeme navštívit především ojedinělé expozice Východočeského muzea na Zámku v Pardubicích. Pokračovat budete pod Kunětickou horou, na které se tyčí krásný hrad, na který doporučujeme odbočit, bude to v podstatě jediné větší převýšení na trase. Hrad Kunětická hora, který je zříceninou hradu z patnáctého století a tvoří dominantu Polabí. Zřícenina je chráněna jako kulturní památka a v roce 2001 byla zapsána na seznam národních kulturních památek ČR.  Zastavit se můžete také v Ranči pod Kuňkou, který nabízí i projížďky na koních či ponících. V areálu má domov i spousta dalších zvířátek.

Osvěžení v Písnících

Pokračovat pak budeme směr Čeperka a Stéblová. V parném létě se po cestě můžete osvěžit v místních  písnících. Dále cesta vede směr Lázně Bohdaneč. Architektura města je významně poznamenána myšlenkami Josefa Gočára, snad nejnadanějšího a nejproduktivnějšího architekta 1. pol. 20. st. Lázně Bohdaneč jsou střediskem rybničního hospodářství. Město v r. 1963 získalo statut lázeňského místa.

Do Lázní Bohdaneč

 Pokračovat budete kolem Bohdanečského rybníku a Rybníku Matka, které spadají do národní přírodní rezervace. Toto území představuje komplex vodních a mokřadních biotopů vytvořených kolem jednoho z největších existujících rybníků bývalé pernštejnské soustavy. Zahrnuje slatinné louky, lesy, křoviny a rozsáhlé rákosiny s hnízdištěm bahenního a vodního ptactva. Je i důležitou zastávku tažných ptáků a s několika dalšími rybníky patří k chráněným ornitologickým stanovištím. Nachází se zde mnoho chráněných druhů rostlin a živočichů.

Jeden z nejstarších hřebčínů na světě

Cyklotrasa končí v Národním hřebčínu Kladruby nad Labem, který je jedním z nejstarších hřebčínů na světě a je zároveň domovem nejstaršího původního českého plemene koní – koně starokladrubského, jehož kmenové stádo v bílé barvě je od roku 2002 národní kulturní památkou. Chov starokladrubských koní zde začal již ve 16. století a více než tři sta let byl císařským dvorním hřebčínem, který zajišťoval koně pro císařský a královský dvůr v Praze a ve Vídni. Starokladrubští bělouši byli využívání pro ceremoniální účely panovnického dvora a jsou pravděpodobně jediným plemenem na světě, které bylo vyšlechtěno speciálně pro tažení kočárů císařů a králů. Na královských dvorech zůstali starokladrubští koně dodnes, vidět je můžete při slavnostech na Pražském hradě, ale využívá je i jízdní policie v Pardubicích, Ostravě a Praze. V Kladrubech nad Labem můžete obdivovat krásu a eleganci 250 běloušů, kteří jsou zde ustájeni. Celá trasa měří 49 kilometrů, ale kromě výjezdu na Kunětickou horu vás na ní nečeká žádný kopec, jedná se o pohodovou trasu vhodnou i pro sváteční cyklisty.

NÁŠ TIP

Cyklopecky sbírejte razítka a vyhrajte zajímavé ceny

Zapojte se do letní soutěže a sbírejte razítka na cyklotrasách, díky nim můžete vyhrát zajímavé ceny. Více tipů na cyklopecky.info