Přední farmaceutická společnost STADA provedla při příležitosti Světového dne zdraví výzkum mezi českou populací¹ na téma péče o zdraví a celkového životního stylu. Z něj vyplynulo, že si Češi přejí o své zdraví pečovat více než v minulém roce, často ale nevědí jak. Nedostatek času, vůle a v mnohých případech také peněz lidem nejčastěji brání v lepší péči o svůj zdravotní stav. Největším prohřeškem Čechů jsou stravovací návyky, nedostatečný pitný režim, ale i kvalita spánku nebo stres.

Pouze každý desátý Čech je bez zdravotních problémů, na preventivní prohlídky chodí více ženy

Z průzkumu vyplývá, že v nejmladší věkové skupině je výskyt častých a závažných potíží téměř zanedbatelný, po třicítce narůstá četnost drobných potíží a po šedesátce se s častými a závažnými problémy potýká téměř 40 % dotázaných. Celkově se 10 % populace cítí zcela zdrávo, 65 % pociťuje občasné či drobné zdravotní obtíže, ale svůj zdravotní stav hodnotí jako dobrý, 16 % dotazovaných vnímá svůj stav jako uspokojující, nicméně již s častými potížemi a 9 % respondentů má pak závažné potíže.

O svůj zdravotní stav se však dle průzkumu aktivně zajímají celé tři čtvrtiny Čechů, polovina zároveň chodí i na pravidelné preventivní prohlídky, zejména ženy (59 %). Naopak 24 % chodí na preventivní prohlídky jen náhodně a 22 % dotazovaných o své zdraví pečuje jen při zdravotních komplikacích nebo propuknutí nemoci, zejména pak muži.

„Češi jsou si nicméně nedostatky v péči o své zdraví vědomi, jen až příliš často nevědí, jak situaci zlepšit. Podle našeho výzkumu si více než 60 % lidí přeje o své zdraví pečovat více, a to zejména ti, kdo se o svůj zdravotní stav zajímají aktivně, ale vynechávají prevenci. Přesto čtvrtina z nich neví, co by přesně měli pro své zdraví udělat,“ vysvětluje Martin Šlégl, generální ředitel STADA pro Českou republiku.   

Stresu se příliš vyhýbat neumíme, pravidelně sportuje jen pětina lidí

Řadu zdraví prospěšných činností ale Češi již v tomto roce aktivně realizují. Nejčastěji je to pobyt venku (62 %), pravidelný odpočinek (52 %), či doplňování vitaminů a minerálů formou doplňků stravy (47 %). Vitaminy jsou přitom na denní bázi užívány u větší části populace než minerály, nicméně v obou případech denní frekvenci užívání častěji deklarují lidé se závažnými zdravotními problémy. Hlavním důvodem je posílení imunity (74 %), dále pak lepší zvládnutí nemoci (32 %) a celkové zlepšení fyzické kondice (26 %). „Nejčastěji kupovanými vitaminy jsou C a D, ty převažují u dospělých, a pak multivitaminy, které rodiče nejčastěji volí pro své děti.  U minerálů je to hořčík, vápník a zinek,“ doplnil Martin Šlégl.

Zdravou stravu a zdravý spánek, které jsou pro udržení zdraví klíčové, ovšem dodržuje pouze 36 % Čechů, jen čtvrtina pak pravidelně cvičí doma a stejná část dotazovaných se vyhýbá stresovým situacím. Pravidelně sportuje jen každý pátý Čech, a to nejčastěji formou rychlé chůze, která je oblíbená zejména u populace nad 45 let a převážně u žen. Druhým nejčastějším pravidelným sportem je jízda na kole, následovaná posilováním, které provozují ve větší míře naopak muži, a plaváním.

Nedostatek času a nezdravá strava jsou hlavními „nepřáteli“ v péči o naše zdraví

I přesto, že se Češi o své zdraví z velké většiny zajímají, v lepší péči jim podle jejich názoru brání různé překážky. Lidé bez zdravotních problémů nejčastěji zmiňují nedostatek času (38 %) a slabou vůli (37 %), která převládá u žen, dále pak nedostatek finančních prostředků (26 %). U lidí se závažnými zdravotními problémy je největší překážkou právě jejich podlomené zdraví či handicap.

Mezi nejčastější prohřešky vůči zdraví mezi Čechy převládají ty spojené se stravovacími návyky. Ať už jde o nezdravé jídlo (53 %), což je typické spíše pro muže a výrazné též u nejmladší generace (18–29 let) a nepravidelnou stravu (33 %), nebo nedostatečný pitný režim (31 %), který dělá problémy více ženám. Dalším problémem zejména u generace třicátníků a čtyřicátníků je nepravidelný či nezdravý spánek (26 %), následuje nedostatek pohybu (22 %), alkohol (21 %), kouření (19 %) a příliš velké množství stresu (20 %), což je nejsilnější u nejmladší generace (18–29 let) a také u žen.

Se zhoršujícím se zdravotním stavem klesá konzumace alkoholu, rapidně ale ubývá pohyb.