Zhruba před šesti lety se zdravotní stav paní Olgy začal zhoršovat. Prodělala opakovaně záněty průdušek, zápal plic, trpěla vyčerpáním a bolestmi páteře. Na začátku roku 2017 odešla do předčasného důchodu v naději, že bude více odpočívat a její zdravotní stav se zlepší. Občas si dopřávala lázeňské pobyty a dovolené u moře, snažila se cvičit, plavat a trávit čas s rodinou. Ale i přes občasnou úlevu se její zdravotní stav nadále zhoršoval. Přibývaly zejména bolesti kostí a celková slabost, nevýkonnost.

V únoru 2020 překonala chřipku a od té doby nabraly věci rychlý spád. Bolesti svalů, páteře a kostí se staly nesnesitelnými a dušnost jí nedovolila vyjít byť jen pár schodů. Trápila ji výrazná únava a vyčerpání, životní síla se vytrácela. Potíže vyvrcholily v červenci 2020, kdy ji obvodní lékařka na základě výsledků vyšetření krve a moči poslala na transfuzi do okresní nemocnice.

Během čtyř dnů dostala paní Olga čtyři jednotky krve, které ji opět aspoň trochu postavily na nohy. Zároveň jí ale bylo sděleno podezření na onkologické onemocnění. Byla převezena na hematoonkologickou kliniku, kde podstoupila odběr kostní dřeně. Ten bohužel potvrdil nádorové onemocnění a nepříznivou diagnózu - mnohočetný myelom. „Když mi sdělili diagnózu, přes veškerou únavu a vyčerpání se mi paradoxně ulevilo. Mé dlouhodobé zdravotní problémy byly rázem pojmenovány, zákeřná nemoc odhalena a mohl tak konečně začít otevřený boj,“ vzpomíná na náročné období paní Olga.

V rámci vstupní léčby paní Olga obdržela terapeutický režim v klinické studii. Ten se skládal z kombinace léků. Hladina škodlivých látek produkovaných nádorovými buňkami začala naštěstí rychle klesat. V říjnu 2020 ale Olga dostala covid-19. Bojovala s nepříjemnými horečkami, v té době se navíc zhoršil i její psychický stav. „Součástí léčebné strategie byla i transplantace krvetvorných buněk mými vlastními buňkami. Tento zákrok je sice velmi účinný, ale fyzicky i psychicky hodně náročný. Stále více jsem si uvědomovala, že transplantaci ve svém psychickém stavu nezvládnu. Po dlouhém rozhodování jsem tedy ze studie na vlastní žádost vystoupila,“ vysvětluje Olga. Lékaři proto pokračovali standardní dostupnou terapií.

V létě 2021 začala nést léčba první ovoce. „Fyzicky jsem se velmi zlepšila. Opět jsem se mohla naplno vrátit ke svým běžným denním povinnostem, starat se o domácnost a rodinu, věnovat se svým zájmům, zkrátka žít zase jako před nemocí,“ vzpomíná paní Olga. Tento příznivý stav ale trval jen několik měsíců. Na začátku roku 2022 se nemoc opět vrátila. „Naštěstí jsem dostala možnost vstoupit do další studie s jinou kombinací léků, kterou jsem zvládala dobře,“ říká paní Olga.

V září přišla dobrá zpráva - škodlivé látky produkované nádorovými buňkami už nebyly v krvi paní Olgy prokázány. K odstranění zbytkové nemoci jí lékaři opět doporučili tzv. autologní transplantaci krvetvorných buněk. Při této transplantaci jsou pacientům odebrány a následně zamraženy jejich vlastní krvetvorné buňky. Pacient pak podstoupí vysokodávkovou chemoterapii, která zničí zbylé nádorové buňky, ale často poškozuje i zdravé buňky kostní dřeně a imunitního systému. Po ukončení chemoterapie jsou proto tyto předem získané kmenové buňky transplantovány zpět do těla pacienta. To umožňuje obnovu kostní dřeně a imunitního systému, což pomáhá pacientovi rychleji se zotavit. Olga má tuto léčbu podstoupit letos na jaře. „Jsem ráda, že jsem měla to štěstí, a mohla jsem být zařazena do studií, které mi díky nejnovějším léčebným metodám pomohly mnohočetný myelom zvládnout a vrátily mě do života,“ dodává paní Olga.

Závěrečné slovo doc. MUDr. Mgr. Jiřího Minaříka, Ph.D., z Hemato-onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, ošetřujícího lékaře paní Olgy:

„Jak ukazuje příběh paní Olgy, mnohočetný myelom je závažné onemocnění, které má významný dopad na nemocné a jejich kvalitu života. Díky včasné diagnostice, moderním léčebným metodám a adekvátní péči je však možné dosáhnout výborných výsledků a žít i nadále plnohodnotný život. Další nové léčebné přístupy jsou ve fázi vývoje a představují naději i u pacientů, u nichž dochází k návratu onemocnění.“

Příběh paní Olgy, 63 let