V pátek 17. února uvedlo Městské divadlo Mladá Boleslav premiéru muzikálové revue Miluju tě, ale..., což je světoznámé dílo, která se hraje od roku 2003 také na českých jevištích. V Mladé Boleslavi je tento titul precizně zahraný i zazpívaný, a to ve čtyřech hercích, pokud ještě nepočítám dva muzikanty.

Nicméně Mladá Boleslav je vyhlášená tím, že tam herci umějí i báječně zpívat. Potvrdila to řada hudebních inscenací (například tituly Mistrovská lekce nebo 1000 tváří Adiny), a nyní i poslední premiéra revue Miluji tě, ale..., na níž jsem se vypravil stovky kilometrů. Ale nelitoval jsem, od první minuty až do finále je co hrát a zpívat. A já se bavil fantasticky.

Jednak zmíněné dílo vytvořili zkušení tvůrci světového významu (Joe DiPietro a Jimmy Roberts), jednak česká verze je v rukou profesionálů - od překladatele (Adam Novák), režiséra (Mikoláš Tyc) až po protagonisty, kteří přepestrou mozaiku mikro příběhů, písní, převleků i choreografie, zvládají na výbornou.

Nemá cenu psát o díle amerického dramatika, textaře a spisovatele, jehož jméno je Joe DiPietro, či o jeho „parťákovi“, kterým je klavírista, hudební skladatel Jimmy Roberts. Oba už mají za sebou úctyhodnou kariéru doma v Americe stejně jako Evropě a oběma se mimořádně daří, o čemž svědčí i spousta prestižních cen.

Muzikálová revue Miluji tě, ale... je pestrou směsicí skečů o komplikovaných či láskyplných vztazích a skvělých písní. K tomu přispívá i všudypřítomný humor, a samozřejmě herecké i pěvecké kreace. Je vidět, že si s představením mladoboleslavští pohráli, o čemž svědčí účast dvou lektorek (Dita Hořínková a Galla Macků), korepetitora Zdeňka Dočekala, choreografky Lindy Stránské, scénografa Karla Čapka a autorky kostýmů Anety Grňákové.

A jak hodnotím herecko-pěvecké výkony všech čtyř protagonistů? Řekl bych, že znějí jak muzikálové hvězdy a že to mají v krvi. Vytříbené kvarteto Radim Madeja, Petr Mikeska, Veronika Bajerová a Hana Marie Maroušková hraje jak o život, ale přitom vtipně a lehce a s nadhledem. Ostatně, během premiéry bylo mnoho potlesků na otevřené scéně.

Na to, že každý z nich ztvárňuje ve víc než dvouhodinovém představení plejádu postav a charakterů, také spoustu písniček či popěvků, „tanečků“ i převleků, jsou obdivuhodně proměnliví a svěží. Zvláště kdy je libě doprovázejí klavírista Zdeněk Dočekal a houslista (Jan Bradáč nebo Veronika Linhartová). Je to zkrátka špičková týmová práce. A tady musím opět zmínit jak renomovaného překladatele Adama Nováka, tak nápaditého režiséra Mikoláše Tyce.

Mimochodem, krásné barevné fotografie, které můžeme obdivovat v divadelním programu, vytvořila zpívající herečka Jarmila Vlčková, která očividně i báječně fotí!

Robert Rohál

Foto Jarmila Vlčková