Každoročně se po celém světě oslavuje 1. říjen jako Mezinárodní den seniorů. Tradice je spojená s řadou akcí plných hudby i doprovodného programu, které se v průběhu října konají také napříč celou Českou republikou. Víte však, že aby si senioři užili nejrůznější aktivity a prožili stáří aktivně, je pro ně velmi důležité udržet si dobré vidění? To je díky současné medicíně naštěstí možné až do pokročilého věku... Každý má však zdraví svých očí do velké míry ve vlastních rukou.

Podle Českého statistického úřadu vzrostl v České republice v průběhu let 2012–2021 počet seniorů nad 65 let o více než 400 tisíc. Na konci loňského roku jich u nás žilo 2,17 milionů, tvoří tedy více než jednu pětinu českých obyvatel. Rozhodně si tedy zaslouží pozornost! Svátek seniorů, který se již od roku 1991 slaví vždy 1. října, má nejen přinést rozptýlení a radost, ale zároveň zvyšovat povědomí o problémech, které mají na seniory vliv.

Senioři jsou stále aktivnější: více pracují i sportují než před deseti lety

Seniorská populace nejen početně vzrůstá, ale faktem je, že dnešní senioři žijí jinak, než tomu bylo dříve. Jsou aktivnější, více se věnují sportu a také i v důchodovém věku pracují. Jak uvádí Český statistický úřad, za uplynulou dekádu vzrostl počet pracujících seniorů ve věku 60 a více let o 78 %! Růst se projevuje nejen u mladších seniorů do 64 let, ale i u starších. A zvyšuje se také počet aktivních sportovců v pokročilém věku. V roce 2014 v Česku pravidelně sportoval každý desátý senior, o pět let později to byl již každý osmý. Dokonce každý čtvrtý aktivně sportující senior mezi 65 a 74 lety sportuje více než čtyři hodiny týdně. A Česká unie sportu eviduje přibližně 85 tisíc členů sportovních organizací ve věku 65 a více let.

Problémy se zrakem mají dvě třetiny seniorů

Aby se mohli lidé po šedesátce věnovat práci, sportu, svým koníčkům nebo třeba řídit auto, které je pro mnohé z nich stěžejním dopravním prostředkem, je zcela nezbytné mít ostrý zrak. Ten se však s přibývajícími lety začíná přirozeně zhoršovat. Prvotní potíže při čtení pozorují už čtyřicátníci, u nichž se objevuje takzvaná presbyopie neboli vetchozrakost – ztráta schopnosti zaostřit do blízka. V té době většina lidí od očního lékaře obdrží své první brýle na čtení. Po šedesátce pak přicházejí mnohá další oční onemocnění. Nejčastějším z nich je šedý zákal, při němž se zakaluje přirozená čočka a člověk začíná své okolí vidět, jako by bylo ukryté v mlze. Dříve nebo později se s touto chorobou, označovanou také jako katarakta, setká každý senior. Obvykle postihuje osoby starší šedesát let, po pětasedmdesátce trápí až tři čtvrtiny lidí.

Více než 80 % problémů se zrakem je možné předcházet nebo je léčit

Podle průzkumu Očních klinik NeoVize má problémy se zrakem aktuálně 61 % seniorů. Dalších 16 % jimi trpělo v minulosti, avšak již je vyřešili pomocí operace. Pouze 23 % nemá potíže se zrakem žádné. Je tu ovšem dobrá zpráva: „Více než 80 % problémů se zrakem je možné předcházet nebo je léčit,“ uvádí MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize Praha. Důležité je proto po šedesátce každý rok navštívit očního lékaře a nechat si zrak vyšetřit. Seniory totiž mohou kromě šedého zákalu a vetchozrakosti ohrožovat i další nemoci, jako je glaukom či věkem podmíněná makulární degenerace, která je nejčastější příčinou ztráty zraku u seniorů. Tato onemocnění dokáže zavčasu rozpoznat jen specializované vyšetření...

Aby se mohl věnovat myslivosti a dalším koníčkům, ostrý zrak byl nezbytný...

Mezi aktivní seniory patří i Jaroslav Svoboda. Je již v důchodu, ale ve volném čase pečuje o rodinný dům i zahradu, která jej obklopuje. Je téměř šedesát let ženatý a se svou manželkou se starají o slepice, kocoura i pejska. Kynologie je jeho koníčkem a neodmyslitelně se pojí i s myslivectvím, kterému se věnuje téměř padesát let. Ostrý zrak pro něj tedy byl vždy velmi důležitý. „Pochopitelně proto, že jako myslivec používám zbraně, takže potřebuji ostrý zrak, abych dobře zamířil a dobře zvíře trefil. U lovce je důležité, aby věděl, kam přesně mířit,“ vysvětluje. „Do revíru navíc chodím nejen lovit, ale i sledovat zvěř, starám se o ni. Člověk musí v lese pozorovat, co se tam děje. Často sedím na posedu, který jsem si sám vyrobil, a sleduji dění okolo, takže zrak je pro mě nesmírně důležitý,“ dodává. Šedý zákal mu však začal vidění komplikovat, proto se rozhodl podstoupit operaci, která mu dokázala vrátit ostrý zrak zpět. Při zákroku se vyjme poškozená čočka a nahradí se umělou, která již v oku zůstává po zbytek života. Díky tomu, že si pan Jaroslav zvolil prémiovou čočku Vivity s prodlouženou hloubkou ostrosti, dokonce už nepotřebuje ani brýle na řízení auta a obvykle se bez nich objede i při čtení...

Prevence atrofie mozku i klíč k aktivnímu stáří

Je dobře, že pan Jaroslav absolvoval zákrok ihned poté, co mu operaci šedého zákalu doporučila jeho oční lékařka. „Šedý zákal v pokročilém stádiu už značně negativně ovlivňuje zrak, a člověk tak postupně přichází o nejdůležitější zdroj vizuálních informací z okolí. Odstranění šedého zákalu může být také výraznou prevencí atrofie mozku z důvodu stařeckých změn,“ vysvětluje doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno. Nejde tedy jen o samotný zrak, ale i o celkové zdraví seniorů a jejich soběstačnost. Ačkoliv je však operace šedého zákalu ambulantní, trvá jen okolo čtvrt hodiny, není nutné kvůli ní podstupovat narkózu a navíc je bezbolestná, stejně ji pětina seniorů odkládá, protože má ze zákroku obavy. Docentka Skorkovská však varuje, že dnes již neplatí dřívější tvrzení, které pravilo, že se má šedý zákal „nechat uzrát“. „Léčbu šedého zákalu doporučuji hned, jakmile se začne pacientovi zhoršovat vidění. Jednak je zbytečné trápit se se zhoršeným zrakem a také platí, že čím dříve pacient přijde, tím rychlejší a snadnější operace je,“ dodává primářka, která provedla již více než 30 tisíc očních operací.