Prázdniny jsou v plném proudu, a my i naše děti se můžeme věnovat jiným aktivitám než těm, které souvisejí s přípravou do školy. Jak tento čas využijeme je pouze na nás. Víme však, jak a s kým naše děti tráví svůj volný čas?

Období dospívání od puberty k adolescenci je velmi významné, ale právě pro to může být náročné pro naše děti i pro nás. V době letních prázdnin vzniká možnost pro vzájemné sblížení prostřednictvím společně stráveného času. Je zde ale také prostor pro to, aby ho naše děti trávily způsobem, který můžeme nazvat rizikovým. Především v období, kdy se osamostatňují a tráví více času bez naší přítomnosti, právě tehdy mohou získávat zkušenosti, které později vedou k rozvoji rizikového chování nebo které mohou ohrozit jejich duševní zdraví. To však neznamená, že je musíme kontrolovat na každém kroku a narušovat jejich prostor. S respektem k jejich soukromí je však důležité mít přehled. Není to vůbec jednoduchý úkol. Zde je potřeba vzájemná důvěra, kterou lze pěstovat.

Jak na to?

Základem každého vztahu je komunikace. Komunikace s dětmi je samozřejmě důležitá v každém věku. Ale co dělat ve chvíli, kdy naše děti komunikují méně nebo vůbec? Kdy se z ničeho nic uzavírají do sebe?

Především je důležité se opravdu zajímat o to, co se s nimi děje. V klidu se zeptat, nenechat se ovládat emocemi, často stačí, že silné emoce prožívá druhá strana. Dát najevo své obavy a zájem
a nenechat se odradit, jestliže nejsme ihned v navázání kontaktu úspěšní.

Pokud se nám komunikace nebo nekomunikace našich dětí nelíbí, lze se také zamyslet, jak to máme
s komunikací my sami. Tady se nám vyplatí upřímnost sama k sobě. Mladí lidé a děti obecně upřímnost vycítí a velmi citlivě na ni reagují. Bez upřímnosti je těžké věřit, důvěřovat.

Můžeme si tedy položit první otázku: Jsme schopni svým dospívajícím dětem říct o svých přešlapech a riskování, o experimentování a hledání sama sebe, vymezování se vůči okolí, autoritám, které byly součástí našeho dospívání? Pokud odpověď zní ano, tehdy k nám mohou cítit důvěru a ochotu se nám svěřit.

Často si stěžujeme na jejich proměnlivé nálady a nekontrolovatelné emoce.

Co naše emoce?

Umíme s nimi pracovat, aniž bychom je vytlačovali z našeho života nebo se jimi nechali nekontrolovatelně smýkat? Umíme o nich mluvit? Je totiž důležité umět pojmenovat své emoce a zjistit jejich příčinu.

Očekáváme, že si naše děti uvědomí důsledky svého chování. Umíme my přiznat své chyby? Máme sebereflexi, která by nám umožňovala jasně se zorientovat v sobě i v našich vztazích, v našem vlastním chování a prožívání? Umíme rozpoznat příčiny našich vlastních potíží? Je férové se umět omluvit, to děti ocení, jděme jim příkladem.

Umíme dětem naslouchat, aniž bychom kritizovali či ignorovali jejich názory a pocity? My jistě chceme, aby nás naše děti vnímaly, potřeba být vyslyšen a přijímán je tedy vzájemná.

Pokud jste si z větší části odpověděli kladně, pak máte velkou šanci na vytvoření respektujícího a laskavého vztahu se svými dětmi. Získáte přehled, který tu je díky vaší vzájemné důvěře místo neustále kontroly.

Puberta nepuberta v našich vztazích se odráží naše schopnost férově komunikovat, schopnost naslouchat, naše trpělivost, díky které to nevzdáme, pokud komunikace zrovna neproudí. Schopnost vnímat potřeby své i těch druhých, tyto potřeby respektovat, nastavovat hranice a být zodpovědný za to, co se v našem životě odehrává a k zodpovědnosti vést i naše děti. Nakonec všichni snad víme, že inspirujeme druhé především svými činy.

Nikdo z nás se však nenarodil jako expert na vztahy a rodičovství, učíme se za pochodu a možná se shodneme, že nám je často líto, že na spoustu věcí jsme přišli později než bychom chtěli.

Naše problémy s dětmi jsou zároveň naše šance. Sice to někdy bolí, ale pokud se jím správně postavíme, můžou to být bolesti pro obě strany růstové.

Informace nám obecně pomáhají k lepší orientaci, ať už se potřebujeme orientovat v čemkoliv. Nicméně někdy je fajn vědět, že na to člověk nemusí být zcela sám.

Je spousta organizací, které se zabývají poradenstvím v oblasti vztahů partnerských i v rámci celé rodiny. Jednou z možností, kam se můžeme obrátit je i linka důvěry, Modrá linka. Zde můžeme získat prostřednictvím velmi empatického přístupu vyškolených odborníků podporu v těžkých chvílích. Kromě podpory si lze také říci o radu či informaci na jaké další organizace a možnosti odborné pomoci v okolí našeho bydliště se obrátit.

I když každý z nás v určitou chvíli prožívá různé období, kdy se daří a kdy zase ne, jsme v tom nakonec všichni tak nějak společně. Pojďme tedy prožít zbytek prázdnin s našimi dětmi, tak abychom si zase byli o kousek blíž.