Poskytovatelem sociálních služeb je subjekt (např. právnická  osoba,  fyzická  osoba), který provozuje,  nabízí a prodává (poskytuje) služby sociálního  rázu, bez ohledu na typ  svého  zřízení (např. nestátní neziskové organizace, komerční organizace a  organizace zřízené obcí nebo krajem).  Ministerstvo práce a sociálních věcí je nyní zřizovatelem pěti specializovaných ústavů sociální péče.  Obce a kraje by  měly  dbát s odpovědností o to,  aby  vytvářely  vhodné  podmínky pro  rozvoj  sociálních služeb. Mezi poskytovatele taktéž zahrnujeme osoby pečující o své příbuzné a blízké (i když jsou částečně též uživateli služeb). Poskytovatelé vytvářejí plány či projekty na zachování a rozšiřování svých zařízení, pracovních míst a služeb, které poskytují. Cílem poskytovatelů je udržet a rozvíjet svoje zařízení. Opírají se přitom o vlastní průzkumy potřebnosti svých služeb a spokojenost svých klientů. Poskytovatelé soutěží na trhu o získání prostředků na udržení své existence především cenou a kvalitou služeb, které nabízejí. Poskytovatelé obvykle sledují moderní trendy ve vývoji  sociálních služeb, zvládají moderní metody řízení organizace a řízení kvality, dokáží vzájemně (i mezisektorově) velmi dobře spolupracovat – vědí, že spolupracující síť je silnější než osamocená organizace, dokáží vytvářet lobbyistické skupiny k prosazování vlastních zájmů.  Nestátní organizace bývají  pružnější a  lépe se přizpůsobují  změně poptávky. Poskytovatelé  jsou  trvalými potenciálními nositeli dalších  finančních  zdrojů  mimo  rozpočet místního systému sociálních služeb.