Dětí s řečovými vadami ve školách přibývá. Jen v loňském roce jich ambulanci klinického logopeda navštívilo kolem 120 tisíc. Špatná výslovnost hlásek nebo opožděný vývoj řeči jsou přitom čím dál častějším důvodem k odkladu školní docházky. Ministerstvo školství chce problém vyřešit zavedením pozice „školského logopeda“. Podle odborníků z řad klinických logopedů je ale ve školním věku na stanovení diagnózy už příliš pozdě. Neřešené vady mohou u žáků přerůst v neúspěch při učení nebo dokonce deprese. S péčí o řeč je proto nutné začít už v předškolním věku.

Z celkem 150 tisíc pacientů v péči klinických logopedů tvoří děti naprostou většinu – až 80 %.  „Mezi nejčastější vady u dětí patří dyslálie, tedy nesprávná tvorba určitých hlásek. Pozorujeme však také zvýšený počet dětských pacientů s poruchami vývojového charakteru, například vývojovou dysfázií. Tyto diagnózy pochopitelně způsobují dětem největší problémy právě ve škole,“ popisuje současnou situaci Mgr. Vlasta Šimková, předsedkyně sekce klinických logopedů při Sdružení ambulantních specialistů.

K odhalení příčin řečových problémů však dochází často zbytečně pozdě. Porucha řeči tak bohužel bývá jedním z nejčastějších důvodů odkladu nástupu do první třídy. Odborníci proto zdůrazňují, že s diagnostikou i léčbou řečových vad je nutné začít již ve věku předškolním. „Při nástupu do školy, respektive do 6 let věku, by dítě mělo chápat složité děje, mít velkou slovní zásobu a gramaticky zvládat jednoduchá souvětí. Ovládat by mělo také výslovnost sykavek (C, S, Z, Č, Š, Ž) a hlásek R a Ř, protože se začátkem čtení dochází k důležitému propojení hlásky a jejího grafického znázornění – písmene. Případná vada výslovnosti hlásky se tak dále fixuje čtením a obtížněji se odstraňuje.  Výslovnost hlásek je však pouze pomyslným vrcholkem pyramidy, jejíž přirozené základy ve formě rozvíjení socializace, senzorického vnímání, motoriky a myšlení by měly být rozvíjeny už v mateřských školách a péčí rodičů,“ zdůrazňuje Mgr. Vlasta Šimková, s tím, že právě to, že rodiče nemohou nebo neumějí věnovat potomkům dostatek času a pozornosti, se zásadně podepisuje na jejich řečovém vývoji. Děti v předškolním věku se totiž učí převážně pomocí opakování a napodobování.

Pomůže novela zákona?

Ministerstvo školství letos připravilo novelu školského zákona, která by podle jeho slov měla mimo jiné zvrátit trend rostoucích odkladů školní docházky při zápisech a s ním souvisejících řečových vad. Problém má vyřešit ukotvení „školského logopeda“. Podle odborníků tím ale ke zlepšení nedojde – chystaní „školští logopedi“ by totiž vůbec nemířili do mateřských škol, ale jen do některých škol základních. Speciálních pedagogů, kteří by splňovali kvalifikační předpoklady pro zařazení do kategorie „školského logopeda“, je navíc v současné době jen zhruba 130, a jejich počty by narůstaly jen velmi pomalu. Jen mateřských škol je přitom v ČR přes 5000, základních pak zhruba 4000. „Na řešení   řečových vad ve školním věku je navíc už mnohdy pozdě. Pokud ke stanovení diagnózy nedošlo z nějakého důvodu včas, přidávají se k nim velmi často další problémy, včetně nezvládání učiva, či dokonce rozvoje depresí a neurotických stavů,“ varuje Šimková a připomíná, že k úspěšné léčbě většinou vede kombinace včasného úsilí rodičů, pedagoga a klinického logopeda. Právě odborná péče logopeda ve zdravotnictví je dětem dostupná již od kojeneckého věku a většinou ji hradí zdravotní pojišťovny.

Pomoc cizojazyčným žákům?

Podle závěrečné zprávy z hodnocení dopadů chystané novely by měli školní logopedi vyřešit i situaci s rostoucím počtem cizojazyčných žáků na základních školách. Logopedická péče ale podle odborníků k rozvíjení dovedností v cizím jazyce určena není. „Učení češtiny jako cizího jazyka není logopedická záležitost. Jedná se o nesmyslné ohýbání pojmu ‚které mate veřejnost ohledně toho, kdo je termínem ‚logoped‘ vlastně označován a k čemu je takový člověk způsobilý,“ konstatuje Mgr. Vlasta Šimková. Iniciativu v tomto směru připodobňuje k situaci, kdy by výuku angličtiny na české škole měl zajišťovat anglický logoped.

Podle novely by se navíc logopedi ve školství rekrutovali z řad speciálních pedagogů, kterých by tak vlastně ubylo. Právě speciálně-pedagogických pracovníků se přitom školám dlouhodobě nedostává ani na základních školách, což vede k jejich přetíženosti a nemožnosti věnovat adekvátní pozornost všem žákům při úpravě specifických podmínek pro vzdělávání. V běžných mateřských školách speciální pedagogové chybí zcela. Logopedi ve zdravotnictví proto rodičům radí, aby v případě řečových problémů u dětí neotáleli a navštívili přímo jednu z bezmála 450 ambulancí klinických logopedů v rámci ČR.