Bezmála padesát korun si nyní připlatí Češi za obědy v porovnání s tím, kolik utráceli před pěti lety. Zatímco v březnu 2017 byla průměrná útrata za jídlo v restauraci 108 korun, nyní  to bylo ve třetím měsíci roku 156,10 koruny. Útraty se navíc v posledních týdnech prudce zvyšují s tím, jak rychle rostou spotřebitelské ceny. Další cenový růst přitom může ovlivnit i současný trend návratu lidí do restaurací. V březnu do nich poprvé po roce a půl přišla na obědy více než polovina návštěvníků v porovnání s dobou před začátkem covidové pandemie. Údaje vyplývají z Ticket Restaurant Card Indexu, který je sestavený z plateb více než 220 tisíc majitelů nejrozšířenější stravenkové karty Ticket Restaurant.

Růst výdajů na obědy dlouhodobě převyšuje nárůst reálných příjmů. V pětiletém horizontu útraty v restauracích vzrostly o 45 procent, nárůst příjmů byl ale za srovnatelné období o osm procentních bodů nižší (+37 procent).

Vůbec nejrychleji ceny jídel a útraty v restauracích letí směrem vzhůru od přelomu jara a léta 2020, kdy nastalo první rozvolnění od startu koronavirové pandemie. Během posledních dvou let se zvýšily o 25 korun, za poslední rok přidaly téměř 15 korun. „Dlouhá léta se v restauracích mimo Prahu dal oběd pořídit zhruba za stokorunu, dnes nestačí většinou ani 150 korun,“ uvádí členka vedení společnosti Edenred zodpovědná za firemní vztahy Aneta Martišková.

Růst cen v restauracích nyní ještě akceleruje v souvislosti s bezprecedentně vysokou inflací. Majitelům gastropodniků zdražující všechny důležité vstupy – od potravin až po energie. Zároveň čelí i problémům na pracovním trhu. To vše se promítá do jejich nákladů.

Přesto alespoň jedna dobrá zpráva pro restauratéry: poprvé od září 2020 se počet hostů, kteří do nich chodí na oběd, přehoupl v porovnání s předcovidovým obdobím přes polovinu (52 procent). Dohromady s dovážkou pak počet zakoupených jídel dosáhl skoro dvou třetin v porovnání s předcovidovou situací. I to je nejlepší výsledek za uplynulé měsíce.

Další vývoj ale nemusí být tak optimistický. „Inflace v odvětví stravování nyní dosahuje dvouciferných čísel, naposledy v únoru činila 12 procent a čeká se její další růst. Bohužel je na místě obava, že při dalším výrazném růstu cen jídel budou lidé velmi zvažovat, zda na obědy do restaurace zajít, či nikoli. Příspěvky na stravování totiž většinou zaměstnavatelé v reakci na příslušnou legislativu zvyšují jen jednou ročně, a to v lednu. Když je inflace v pásmu, na které jsme byli zvyklí v předchozích létech, tak to na chuti lidí chodit do restaurací po celý rok nijak neubírá, při současném prudkém růstu cen ale může dojít ke změně spotřebitelského chování,“ říká Martišková.

Vyhláška MPSV platná v letošním roce definující hodnotu daňově optimálního příspěvku na stravné je stanovena na 150 Kč. Podle údajů společnosti Edenred pouze necelá čtvrtina firem v Česku nabízí svým zaměstnancům příspěvek na stravování vyšší než 120 Kč na den, nad 130 Kč je to dokonce jen 13 %. Nejčastější nominální hodnotou stále zůstává stravenka ve výši 100 Kč, tedy 50 korun pod její letošní optimální hodnotou.

Zajímavostí je, že útraty za obědy rostou rychleji v Čechách než na Moravě. O méně než 40 procent za pět let vzrostly hned ve třech moravských městech – v Jihlavě, Zlíně a Olomouci, v Čechách to bylo jen v Karlových Varech. Vůbec největší růst útrat – o více než polovinu –nastal v Plzni. Lidé v českých městech také platí za obědy v průměru o 8 korun více než Moravané.

Příloha 1) Ticket Restaurant Card Index:

Vývoj průměrné útraty za oběd (restaurace + rozvážkové služby)

Pozn: Hodnoty jsou v Kč.

Příloha 2) Vývoj průměrné útraty za oběd podle krajských měst
(restaurace + rozvážkové služby)