Křečové žíly trápí až polovinu dospělých Čechů, přičemž postiženo je dvakrát víc žen než mužů. Příčinou bývá dědičnost, špatný životní styl, ale také hormonální změny způsobené třeba antikoncepcí. Zpozornět je třeba už při otocích nohou a zvýšené únavě.

Křečové žíly (neboli varixy) patří ve vyspělých zemích k tzv. civilizačním chorobám, které postihují značnou část obyvatel. Riziko onemocnění stoupá s věkem, ale velmi často se s problémy potýkají už dospívající dívky a ženy po dvacítce. „Odhaduje se, že v západní populaci trpí křečovými žilami přibližně 25 procent lidí mezi 30 a 70 lety. U dětí jsou vzácné, ale vlivem hormonálních změn se objevují především v pubertě, poté u žen mezi 20. a 30. rokem v souvislosti s těhotenstvím a po 40. roce v důsledku menopauzy. U seniorů nad 70 let se uvádí výskyt křečových žil v 70 procentech,“ poukázala Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.

Vleklé onemocnění žilního systému dolních končetin je možné vnímat jako daň za vzpřímenou chůzi člověka. Vzniká rozšířením a prodloužením jakékoliv povrchové žíly na podkladě degenerativních procesů a ztenčení vaziva v žilní stěně. Dlouhé stání, stejně jako sezení, těžká a statická práce, vyšší věk, nadváha, kouření, zácpa – to vše „napomáhá“ rozvinutí křečových žil. „Častou příčinou křečových žil u žen jsou hormonální změny, ať už kvůli těhotenství, užívání hormonální antikoncepce, anebo během klimakteria. Ženy jsou však také hodně zvyklé chodit v podpatcích, těsných kalhotách a vsedě dávat nohu přes nohu, což jsou všechno návyky, které mohou výskyt nevzhledných křečových žil urychlit,“ upozornila fyzioterapeutka.

Ještě dřív, než se na nohách objeví neestetické vystouplé modré mapy, se žilní nedostatečnost často projevuje zvýšenou bolestivostí a únavou dolních končetin, častým brněním a otoky. „Obtíže jsou různorodé, k nejčastějším patří pobolívání v místě křečových žil, pocit napětí, tíhy a plnosti končetiny, snadná únavnost, otoky končetin, které se objevují po celodenní práci nebo dlouhém stání. Potíže se zhoršují během dne, nejvyšší bývají večer a v letních měsících. Zmírňují se při vyvýšené poloze končetin a v menší míře při chůzi, kdy odtoku krve z končetiny napomáhá tzv. žilně svalová pumpa. K obvyklým obtížím patří svalové křeče, podle kterých nese onemocnění svůj název. Objevují se v noci hlavně v lýtkových svalech. Postižená končetina je ohrožena zánětem, v těžších případech dochází ke vzniku bércového vředu,“ vysvětlila Iva Bílková.

Vhodnou prevencí je dostatek pohybu, strava bohatá na vlákninu, občasné sprchování nohou studenou vodou nebo domácí masáže lýtek. „Lidé s náběhem na křečové žíly by se měli vyvarovat silové zátěže, kdy jsou povrchové žíly utlačovány svalem. Nedoporučují se sporty, při nichž je výrazně zvyšován nitrobřišní tlak, jako je vzpírání. Optimální tělesnou hmotnost je žádoucí udržovat pravidelnými pohybovými aktivitami, například plaváním, turistikou, jízdou na kole nebo na běžkách. Při dlouhém sedu je třeba často zatínat lýtkové svaly, procvičovat kotníky kroužením a napínat chodidla pata-špička,“ vyjmenovala Iva Bílková.

Účinnými nástroji moderní fyzioterapie v prevenci a terapii žilní nedostatečnosti jsou přístrojová lymfodrenáž a rázová vlna. Při přístrojové lymfodrenáži leží pacient oblečený ve speciálních kalhotách s až 24 komorami. Ty se postupně od špiček po pás naplňují vzduchem a „mačkají“ svaly způsobem, že vytlačují lymfu i krev směrem k srdci. „Přístrojová lymfodrenáž zvyšuje cirkulaci lymfy a zlepšuje odtok krve, což působí preventivně proti vzniku křečových žil i jako zamezení dalšího prohlubování stávajících křečových žil a metliček. Povědomí o pozitivních účincích lymfodrenáže na prevenci křečových žil je v Česku stále nízké. Pacienti se obvykle mylně domnívají, že je lymfodrenáž na křečové žíly nevhodná, ale u moderních přístrojů, které mají zabudovaný program přímo na křečové žíly, je tomu právě naopak. Pokud u klienta vidím otoky nohou, lymfodrenáž velmi doporučuji. Pacientům, kteří prodělali operaci křečových žil, pak v rekonvalescenci velmi pomáhá aplikace fokusované rázové vlny. Po vyjmutí nebo slepení či spálení křečových žil laserem urychlí hojení operované tkáně uvnitř svalu i povrchové jizvy, a zkrátí tak dobu léčby na minimum,“ uvedla Iva Bílková.