Inflace podle ekonomů v letošním roce překročí deset procent. Zdražovat budou zejména potraviny, energie a náklady spojené s bydlením. Česko se musí připravit na jeden z nejchudších roků ve své historii. Jak ochránit úspory před devalvací? Jediné účinné řešení nabízejí lidem vhodné investice.

Průměrná inflace se letos podle odhadů České bankovní asociace bude pohybovat kolem 7,5 procenta. Začátkem roku by ale mohla překonat hranici deseti procent, atakuje tak historický rekord z roku 1998, kdy dosáhla 10,7 procenta. Rostou ceny a Češi začínají chudnout. Velmi nevýhodné je podle ekonomů mít v současné situaci peníze na běžných účtech. Právě běžné účty jsou ale nejčastějším místem, kam Češi své úspory ukládají, peníze na nich mají tři pětiny z nich. Ke konci loňského roku měli lidé na běžných účtech uloženo přes tři biliony korun. Pokud Češi nezačnou investovat, o velkou část svých úspor přijdou. „Při inflaci sedm procent ročně a nulové sazbě na běžném účtu ztrácí lidé minimálně sedm procent hodnoty kupní síly peněz. Jednoduše, zatímco na začátku roku máte na účtu například sto tisíc korun a koupíte si při aktuálních cenách zboží za sto tisíc korun, za rok koupíte o sedm tisíc korun méně zboží. V současné době, kdy je inflace velmi vysoká a je pravděpodobné, že dál poroste, je třeba peníze uložit jinam. Například stavební spoření je jistota s podporou a má smysl. Pokud má člověk na účtu více peněz, musí uvažovat i jiným způsobem. Existuje obecné pravidlo - mít nějakou hotovost, dále třetinu úspor v nemovitostech, třetinu v akciích a dluhopisech a třetinu v drahých kovech. S tím, že se dle aktuálního ekonomického cyklu finance přelévají z jedné skupiny do druhé,“ vysvětlil Roman Pilíšek, ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.

Podle aktuálního průzkumu by polovině Čechů úspory vydržely tři měsíce, 14 procent Čechů ale žije od výplaty k výplatě. Podle předpokladu se však počet těch, kteří nedisponují vůbec žádnou finanční rezervou, během letošního roku zvýší. Mezi prvními pocítí růst cen nízkopříjmoví obyvatelé České republiky. Zdražují totiž věci, které z běžné spotřeby prakticky nelze vynechat. „V letošním roce zdražování nejvíce pocítí lidé, kteří jsou závislí na příjmech ze státního rozpočtu a zvýšení jejich příjmů je valorizováno buď částečně, nebo vůbec. Do této skupiny patří především důchodci, příjemci podpor rodičovské dovolené nebo sociálních dávek. Velkým problémem je skokové navyšování cen energií, které může uvrhnout zejména zmíněné skupiny obyvatel do energetické chudoby, tedy do situace, kdy je na tom odběratel energie finančně tak, že není schopen platit své účty. Nyní, kdy skončila výjimka na DPH, je reálné, že spousta českých domácností nebude tyto náklady schopna ustát,“ uvedl Roman Pilíšek.

Vedle inflace se na růstu cen podepisuje i nesoběstačnost Česka. Česká republika totiž není soběstačná téměř v žádném odvětví. Země je závislá na dovozu z ostatních států například v produkci potravin nebo živočišné výrobě. „Česko je velmi otevřená ekonomika, proto na ni doléhá světová krize zásadním způsobem. Nejen že naše HDP bylo závislé na turistickém ruchu, ale také na průmyslové výrobě, která je právě závislá na globálních obchodních řetězcích a při jejich rozpadu dochází ke snižování produkce. Je třeba se připravit na to, že některé zboží z našeho trhu zmizí, jiného bude málo a jeho ceny budou výrazně vyšší, než jsme byli dosud zvyklí,“ upozornil Roman Pilíšek.