Nový dokumentární film, přinášející svědectví o živoření hospodářských zvířat v českých chovech, měl premiéru 1. listopadu 2021 ve vyprodaném sále pražského Bia Oko. Z Prahy putoval do Hradce Králové a Ústí nad Labem, odkud míří do dalších regionů. Dosud každou z projekcí provázel potlačovaný pláč, občasný úlek i tiché kroky diváků mířících ven ze sálu. Někteří pohled na osud zvířat neunesli: „Připadal jsem si, jako bych tam s těmi zvířaty byl, tu bolest jsem prožíval s nimi. Bylo mi z toho zle, musel jsem předčasně odejít,“ prohlásil po premiéře jeden z diváků.

Dokument Svědectví začíná bílou nulou na černé obrazovce, diváci slyší tlukot srdce a nula se mění v číslo, jež se v průběhu filmu neúprosně zvyšuje. Počítadlo se pak objeví ještě několikrát – co značí, je zřejmé ještě před koncem – sčítá životy zvířat padlých v českých chovech. Bez ohledu na to, jestli zvířata zemřela pro maso nebo vlivem nemoci či strádání v nepříznivých podmínkách.

Každý z tvůrců poukazuje na různá témata. Robert a Tereza Plickovi na špatně nastavenou legislativu, kde to, co se toleruje u hospodářských zvířat, je u psů a koček považováno za týrání. Petr Beneš, Adele H. a manželé Vincourovi na zvrácené podmínky, v jakých zvířata žijí.

„Naším zájmem je nechat promluvit sama zvířata. Je důležité si uvědomit, že zatímco jsme přišli, viděli jejich utrpení a odešli, ona ten příběh stále žijí. Doufáme, že to, co uvidíte, něco změní," řekla po premiéře Michaela Vincourová z autorského týmu.

Tvůrci dokumentu SVĚDECTVÍ: Pravda, která měla zůstat skryta se rozhodli odkrýt nelítostné podmínky českých chovů. Materiál sbírali tři roky, natáčeli ve více než 100 tuzemských chovech ve všech 14 krajích, z velké části pomocí skrytých kamer. Film zaznamenává živoření zvířat od narození až po smrt. Vznikl tak zcela jedinečný a komplexní obraz strádání tzv. hospodářských zvířat v České republice, který se dosud nikomu nepodařilo natočit. Mj. jsme svědky brutálního zacházení, kdy zaměstnanci do zvířat mlátí tyčemi či kopou. „Paradoxně největší krutosti shledáváme u činností, které jsou zcela běžnou náplní práce chovatelů, jako například upalování ocasů selatům a kastrace bez umrtvení, vypalování rohů telat až na lebku nebo odebírání čerstvě narozených mláďat matkám. Podle zákona se nejedná o týrání zvířat, avšak zvířata zde trpí strašlivým způsobem,“ říká člen autorského týmu Petr Beneš.

Dvouhodinovým snímkem provází hlas scenáristy a režiséra Petra Vachlera: „Bylo pro mě ctí namluvit tento dokument. Detailně zobrazuje, jak bezohledně ubíráme zvířatům jejich právo na život. V klidu a pohodlí domácností a restaurací, kde nevidíme jejich utrpení, si myslíme, že to je všechno v pořádku. Doufám a pevně věřím, že tento dokument může mnohé změnit.“

Ve filmu Svědectví jsou zastoupena nejčastěji zneužívaná zvířata u nás: krávy, prasata, ovce, kozy, slepice, kachny, krůty, křepelky a ryby. Velký prostor tvůrci věnují slepicím chovaným pro vejce, přičemž porovnávají halové, klecové, volné a ekologické chovy. Pozornost dostávají také tzv. domácí chovy, které jsou dle slov respondentů vystupujících ve filmu často horší než průmyslové velkochovy.

Svědectví ukazuje to, co má běžnému konzumentovi zůstat skryto za líbivými slogany a úhlednými balíčky masa v obchodech. „Citliví a inteligentní tvorové jsou degradováni na zboží a zachází se s nimi hůře než s věcmi. Chtěli jsme ukázat skutečnou

realitu tohoto krutého byznysu, aby lidé věděli, co svými penězi každodenně podporují,” uvedla Michaela Vincourová z autorského týmu.

Ve filmu se dále objevují také známé osobnosti, například MMA zápasnice Magdalena Šormová nebo umělec a sportovec Ben Cristovao, které dokládají, že se dá plnohodnotně žít i bez konzumace živočišných produktů, a to i při nejnáročnějších sportech.

„Film je výtvarnou esejí s doprovodným komentářem a zobrazuje koloběh života, který pro hospodářská zvířata zavedl sám člověk,“ píše o Svědectví Magdaléna Medková z Aktuálně.cz, „Samice vepřů zaměstnanci drží v klecích, v nichž se ani během vrhnutí mláďat nemohou otočit, aby se na ně podívala. Mláďata od matek chovatelé vždy oddělí, selata se přes mříže dostanou k vemenu, přežijí jen ty nejsilnější. Kvůli zisku vrhne prasnice dvakrát až třikrát ročně, vždy okolo 14 mláďat. Vysoké číslo vede k deformaci některých jedinců. Znudění sourozenci ty slabší či nemocné ožírají zaživa a následně si hrají s jeho mrtvým tělem (...) Králíci se po proříznutí na pásu občas proberou a lapají po dechu. Krávy, prasata, slepice i krocani umírají při cestě na jatka stresem, vyčerpáním a zacházením zaměstnanců.“

Trailer k dokumentárnímu filmu je ke zhlédnutí zde: https://vimeo.com/618132798