Praktická výuka je pro studium řemesla stěžejní. Kvůli protiepidemickým opatřením se ale v loňském školním roce učni do školních dílen téměř nepodívali. I proto se ředitelé středních odborných škol báli, že do prvních ročníků letos nastoupí výrazně méně žáků. Jejich obavy se ale nenaplnily. Naopak. Většina středních odborných škol hlásí větší počet prváků než loni.

Distanční výuka se v loňském roce dotkla žáků napříč vzdělávacím systémem. Největší problém představovala pro žáky středních odborných škol. Osvojit si totiž řemeslo dálkově je takřka nemožné. Ředitelé středních odborných škol od začátku uzavření školních dílen nabádali vládu k jejich urychlenému znovuotevření. Žáci se do učeben praktické výuky ale vrátili pozdě, přišli o stovky hodin a museli si je nahrazovat během prázdnin. „Covidové období, které poznamenalo uplynulé dva školní roky, připravilo žáky zhruba o 350 až 550 hodin praktické výuky, podle oboru a ročníku studia. Řada našich žáků si hledala v době přerušení praktického vyučování brigády ve stavebních firmách. Zdaleka ne všichni ale takové možnosti měli a praktickou výuku jim bylo třeba nahradit. Již na konci minulého školního roku jsme využili možnosti na prodloužení výuky u posledních ročníků až do prázdnin a posunuli jsme praktickou část závěrečných učňovských zkoušek na konec července. Získaný čas jsme věnovali právě praktické výuce. V letošním školním roce využíváme finanční prostředky z Národního programu doučování a věnujeme je na rozšíření výuky praxe u žáků závěrečných ročníků,“ uvedl Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).

Kvůli komplikacím spojeným s protiepidemickými opatřeními v loňském školním roce ředitelé středních odborných škol očekávali, že zájem o studium na jejich školách bude klesat. „Přerušení prezenční výuky a především zrušení její praktické části byl pro většinu odborných škol opravdu velký problém. On-line formou běželo teoretické vyučování, ale praxe tímto způsobem skutečně učit nelze. Nicméně na zájmu nových žáků o studium našich oborů se to nijak negativně neprojevilo. V loňském školním roce jsme v prvních ročnících učebních oborů měli přibližně 290 žáků, v letošním školním roce to je více než 330 žáků,“ řekl Miloslav Janeček.

Velký vliv na výběr školy představuje pro uchazeče následné uplatnění na pracovním trhu. A právě prohlubující se nedostatek řemeslníků je jedním z důvodů, proč se na odborné školy hlásí stále větší počet žáků. „Ve stavebnictví se nedostatek řemeslníků bude projevovat několik následujících desetiletí. Tento trend se projevuje nejenom v Česku, ale jde o celosvětový problém. Od lidí pohybujících se přímo ve stavebnictví víme, že opravdu dobří řemeslníci mají nasmlouvány zakázky až na dva roky dopředu a o ceně jejich práce zákazníci vůbec nevyjednávají. Současní absolventi řemeslných učebních oborů mají tedy pracovní budoucnost zajištěnu. Dlouhodobě je největší zájem o obory truhlář a instalatér. Stoupá také zájem o obory malíř interiérů, podlahář, zámečník. Výrazně stoupá zájem o takzvané střechařské obory, jako je klempíř, pokrývač nebo tesař, na které se v letech minulých moc zájemců nehlásilo. Právě o absolventy těchto učebních oborů je na trhu práce obrovský zájem. Ze strany zaměstnavatelů jsou jim nabízeny velice lukrativní podmínky, což se nepochybně začíná projevovat na stoupajícím počtu nových žáků,“ vyjmenoval Miloslav Janeček.

Nárůst počtu žáků v prvních ročnících hlásí i zdravotnické školy, naopak méně žáků letos v září přivítaly školy zaměřené na gastronomii. „Od kolegů ze zdravotnických škol slýcháme, že se v jejich školách projevilo covidové období stoupajícím zájmem o studium. To je určitě možné brát jako další důkaz toho, že důležitým hlediskem při výběru střední školy je možnost budoucího pracovního uplatnění. Naproti tomu ze stejného důvodu tedy nastává otázka, jak se bude v blízké budoucnosti vyvíjet zájem o gastronomicky zaměřené školy,“ uzavřel Miloslav Janeček.