Úbytek slunečných dnů, sychravé počasí, větší koncentrace lidí ve vnitřních prostorách i omezené větrání přirozeně nahrávají šíření respiračních virů. S příchodem podzimu se tak opět očekává výraznější nárůst počtu nemocných s covidem, nesmíme ale zapomínat na to, že v tomto období nastává též hlavní sezóna šíření chřipkových virů.⁸ Mnozí se pak z obavy před infekcí, která může být velmi nebezpečná a dokáže zvláště oslabeným jedincům způsobit závažné zdravotní komplikace, raději vyhýbají sociálním kontaktům. To pak často negativně ovlivňuje jejich psychiku. Účinná ochrana před chřipkovými viry přitom existuje již několik desítek let – každoroční očkování. To je vhodné absolvovat právě teď na podzim.

Aby byl organismus připraven na setkání s každoročně se objevujícími novými mutacemi chřipkových virů, je nutné očkovací látku podávat opakovaně. Složení aktuální vakcíny pro danou sezónu doporučuje počátkem každého roku Světová zdravotnická organizace tak, aby byla ochrana v nadcházející sezóně co nejúčinnější.  Z tohoto důvodu je nutné absolvovat očkování každoročně.^1,2 Důležité je i správné načasování vakcinace. „Ideální doba pro očkování je před začátkem chřipkové sezony, tzn. od října do prosince. U seniorů se pak doporučuje z důvodu rychlejšího poklesu protilátek a tzv. vyvanutí imunity začít s očkováním spíše až v druhé polovině října,¹³“ říká MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu. Obecně je možné vakcínu proti chřipce aplikovat i později než v prosinci, je pak ale potřeba počítat s dvoutýdenní ochrannou lhůtou, kdy si tělo vytváří protilátky.¹¹

Ochrana těch nejzranitelnějších

Podobně jako v případě covidu může mít i chřipka obzvláště u seniorů či chronicky nemocných jakéhokoliv věku těžký průběh a způsobit závažné komplikace, které mohou být fatální. I proto je tzv. rizikovým skupinám každoroční přeočkování proti chřipce nejen doporučováno, ale zároveň i plně hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění. „Přestože značná část lidí z rizikových skupin byla již očkována proti covid-19, je třeba připomenout, že tato vakcína proti chřipce nechrání,“ varuje MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.

Mezi tyto rizikové skupiny patří všechny osoby starší 65 let, lidé dlouhodobě pobývající ve zdravotnických či sociálních zařízeních, diabetici, dospělí i děti s vážným chronickým onemocněním srdce a cév, dýchacího systému, ledvin nebo jater, pacienti po odstranění sleziny a po transplantaci krvetvorných buněk a osoby s vrozenou nebo získanou poruchou imunitního systému. „Očkování ale doporučujeme i těm, kteří jsou vystaveni zvýšenému riziku infekce v zaměstnání nebo ji mohou na rizikové skupiny přenést – tedy zdravotníkům, pečovatelům, pracovníkům v sociálních službách, školství či státní správě,“ uvádí praktický lékař MUDr. Michal Holásek ^2,9

Sociální izolace vs. očkování

Po zkušenostech s pandemií covid-19 se dostává do popředí i otázka sociální izolace jakožto jedné z možností ochrany před hrozící infekcí. Ta se ale v důsledku může projevit negativně potížemi v oblasti duševního zdraví. Zejména rizikové skupiny, jako jsou chronicky nemocní, lidé v pečovatelských domech či senioři, mohou nést omezení kontaktů s blízkými či rodinou hůř než ostatní. „Psychické strádání pak může daleko výrazněji negativně ovlivnit zdravotní stav seniora. Psychosociální stopy tak mohou dalece převážit ty medicínské,“ upozorňuje MUDr. Zdeňka Jágrová, ředitelka Hygienické stanice hl. m. Prahy, a dodává: „Očkování tak i z tohoto pohledu představuje mnohem lepší způsob ochrany zdraví než společenská izolace.“

Koho chřipka ohrožuje nejvíce?

Chřipka představuje významnou zátěž i pro zcela zdravé jedince, u rizikových skupin ale nebezpečí těžkého průběhu významně narůstá. Riziko úmrtí v důsledku komplikací spojených s chřipkou pak roste s přibývajícími léty – právě u seniorů se totiž s věkem snižuje obranyschopnost organismu a mnohdy trpí řadou dalších nemocí. Lidé starší 65 let s chronickými nemocemi srdce či ledvin nebo diabetem mají pak až 400x vyšší riziko vzniku bakteriálních komplikacích spojených s chřipkou ve srovnání se zdravými mladými osobami.^4,5

Dalším faktorem, který se může podepsat na snížené obranyschopnosti organismu, je prodělání covid-19. „U řady pacientů se po odeznění infekce objevují změny na plicích a s nimi spojené výrazné snížení plicních funkcí, projevující se únavou, dušností či vyčerpáním.⁶ Následkem může být též postižení kardiovaskulárního systému⁷,“ říká MUDr. Michal Holásek. To vše jsou faktory zvyšující riziko závažného průběhu chřipky. Uvádí se, že kardiaci mají až 52x vyšší riziko úmrtí, astmatici dokonce 120x vyšší a pacienti s plicním a současně kardiovaskulárním onemocněním až 435x vyšší.^3,12

Každoroční očkování jako nejúčinnější prevence

Chřipkové vakcíny jsou bezpečné a prověřené, ve světě se používají přes 60 let a mohou se podávat již dětem od 6 měsíců věku. Jejich účinnost dosahuje u zdravé populace až 90 %, u seniorů sice časem klesá, významně u nich ale snižuje riziko závažného průběhu.^5,10   Očkovat se lze zejména u praktického lékaře, ve zdravotních ústavech nebo očkovacích centrech. „V minulé sezoně u nás poprvé překročila poptávka po chřipkových vakcínách nabídku. Letos bude proto objem dovezených vakcín oproti loňsku ještě navýšen,“ dodává MUDr. Zdeňka Jágrová.