Zpěvák a malíř Martin Maxa by klidně se svým vypracovaným tělem i ve svém věku mohl soutěžit v Muži roku, jen pravidla už to neumožňují. Dvanáct urostlých finalistů má šedesátiletému umělci co závidět a může si z něj vzít příklad. Jeho kondice je obdivuhodná.

„Přeji klukům, aby jim kondice vydržela co nejdéle. Rád se podívám na pěkně stavěného chlapa, který o svůj skelet pečuje. Ale není umění v 25 letech na sobě makat, mnohem větší umění je, si vypracované tělo udržet.  Ono to pak i bolí a jak léta přibývají, tak čím dál tím víc. Já ráno vstávám a cítím kdejakou kostičku či sval. Hodně věcí dělám přes bolest a potom je to i o pevné vůli,“ uvedl Martin Maxa, kterému by jeho šedesátku nikdo nehádal.

Nestárnoucí kluk s kytarou zazpíval na třídenním soustředění Muže roku v Chateau Šanov na Rakovnicku a dlužno dodat, že jeho písničky dostaly, hlavně dámské obecenstvo, do kolen. „Nejsem si vědom, že bych někoho dostal do kolen, já mívám takovou trému, že to nevnímám. Snažím se, aby moje vystoupení bylo vždy co nejlepší, a je hezké, když na moje koncerty přijdou maminky, které vyrostly na Maxovi a přivedou sebou i dcery. To potěší,“ uvedl Martin Maxa.

Vystoupení v luxusním relaxačním resortu si zpěvák užil. Vždyť to po roce byl jeden z jeho prvních koncertů. „Když se nemohlo vystupovat, skládal jsem písničky a také hodně času věnoval malování. Dostal jsem nové zakázky a konečně jsem měl na ně dost času. Ale všechno bylo takové chudé a smutné. Ono skládat písničku, o které nevíte, jestli ji pak můžete někomu zahrát, není zrovna povzbuzující,“ řekl Martin Maxa a dodal, že pro autory je mnohdy víc, než finanční profit, že si tu píseň někdo poslechne.