Praktická výuka by měla na středních odborných školách odstartovat 26. dubna. Podle ředitelů škol ale vláda rozhodla o návratu žáků do školních dílen zbytečně pozdě. Problém vidí zejména u žáků třetích, tedy závěrečných ročníků učebních oborů, kteří přišli o stovky hodin odborného výcviku a chybí jim potřebná praxe.

Opomíjení řemeslníci

Podle ředitelů odborných škol nad vzděláváním učňů od samého začátku zavádění protipandemických opatření nikdo moc nepřemýšlí. „Přestože politici stále opakují fráze o tom, že školství je prioritou, tak učňovské školství je absolutně nezajímá. V průběhu celé korona krize se v souvislosti se školstvím většinou mluvilo pouze o maturantech a prvních třídách. Specifický problém odborného výcviku u učebních oborů prakticky nikdo z politiků nezmínil. U většiny učebních oborů tvoří odborný výcvik více jak polovinu celého jejich studia, což bylo nyní zcela narušeno. Navíc řada žáků získáním výučních listů končí své školní vzdělávání. Nemají před sebou řadu let další školní docházky, tak jako žáci v nižších ročnících základních škol nebo žáci maturitních oborů, kteří ve většině pokračují alespoň pokusy o vyšší vzdělávání,“ uvedl Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).

Dálkově se řemeslo učit nedá

Zatímco teoretická výuka se vcelku úspěšně dá naučit přes počítač, řemeslo se z videa naučit nedá. Přestože ředitelé škol na tento problém dlouhodobě upozorňují, jako by je nikdo neslyšel. „Samozřejmě i teoretická výuka vyučovaná na dálku má své slabiny – neexistuje například žádná povinnost pro žáky mít zapnutý mikrofon nebo kameru, žák se tak přihlásí do systému a ve výuce je formálně přítomen, co se ale děje za počítačem, zda třeba žák nespí, nesleduje film nebo zda tam vůbec je, lze kontrolovat jen velmi obtížně. Myslím ale, že přes všechny nevýhody, které distanční teoretická výuka má, ji naši žáci zvládají dobře. Opačná situace je v odborném výcviku – nikdo, i ten nejlepší a nejpilnější žák – se jednoduše řemeslu přes počítač naučit nemůže. Nikdo se nenaučí z videa postavit zeď, vyčistit komín nebo opravit rozbitý kotel. To je věc, na kterou upozorňujeme už rok, nikdo na to ale nereaguje,“ řekl Miloslav Janeček.

Bezpečí žáků není těžké zajistit

S dodržením všech bezpečnostních opatření nemají ředitelé odborných škol problém, nevidí důvod, proč politici nechtěli jejich žáky do dílen tak dlouho pustit. „V porovnání se stovkami tisíc žáků z prvního stupně základních škol je počet žáků třetích ročníků učebních oborů zanedbatelný. Zvláště když si uvědomíme, že v učebních oborech funguje systém „týden škola/týden praxe“, což znamená, že by vlastně fungovali tolik požadovaným „rotačním“ způsobem výuky. Navíc odborný výcvik většinou probíhá v prostorách, ve kterých není problém s dodržováním všech epidemiologických opatření, u řady oborů probíhá ve venkovních prostorách. Umíme rozdělit žáky do menších skupin a zajistit jim dostatečné rozestupy. U většiny učebních oborů je nejvyšší počet na jednoho učitele odborného výcviku 12 žáků,“ řekl Miloslav Janeček.

Žákům chybí stovky hodin

V celém Česku studuje ve třetích, tedy závěrečných ročnících učebních oborů 25 tisíc žáků, kteří by na konci tohoto školního roku měli získat výuční list. Všichni ale přišli o stovky hodin odborného výcviku. „Průměrný počet hodin odborného výcviku za školní rok v učebních oborech se pohybuje mezi 500 až 600 hodinami podle oboru a podle ročníku a téměř o všechny letos žáci přišli. K nim je navíc třeba přičíst zhruba 130 nerealizovaných hodin z loňského školního roku. Mám pocit, že si vláda,  a dokonce snad ani Ministerstvo školství stále neuvědomují, že odborný výcvik učňů se skutečně online vyučovat nedá. O uvedené počty hodin odborného výcviku žáci v učebních oborech opravdu přišli, a nesplní tedy Rámcové vzdělávací programy. Správně by vlastně kvůli takové absenci ani neměli výuční list získat, to samozřejmě nehrozí, protože se jedná o mimořádnou situaci, nicméně to zásadní dopad na skládání závěrečných zkoušek a samozřejmě i na jejich kvalifikaci mít bude,“ upozornil Miloslav Janeček.

Letní škola

Některé školy plánují svým žákům praktickou výuku alespoň částečně nahradit během letních prázdnin. „Pokud situace dovolí, otevřeme školní dílny pro naše žáky i během července, kdy se budeme intenzivně věnovat tomu, co zameškali. Není ale v našich silách a myslím, že v silách nikoho, vmáčknout zameškaný školní rok do jednoho měsíce. Důrazně apelujeme na vládu, aby se konečně začala věnovat problematice učňovského školství a umožnila, hned jak to bude možné, alespoň odborný výcvik žáků závěrečných ročníků učebních oborů,“ řekl Miloslav Janeček.

Zkoušky o prázdninách

Letošní závěrečné zkoušky učňů se budou konat v menším rozsahu. Navíc o prázdninách. „Závěrečné zkoušky budou letos tvořeny pouze ústní zkouškou, která se musí konat v červnu, a praktickou zkouškou, kterou mohou školy posunout až do konce srpna. To je ovšem zcela nereálné, protože školy se musí v průběhu prázdnin připravit na nový školní rok a učitelé odborného výcviku si musí v období prázdnin vybrat osm týdnů dovolené. V naší škole jsme naplánovali jako nejzazší termín konání praktické části učňovské závěrečné zkoušky téměř na konec července, i když i s tím budeme mít pochopitelně řadu problémů. Dokonce jsme již zaznamenali zatím neoficiální výhrady rodičů, že s tím nesouhlasí z důvodu naplánované zahraniční dovolené,“ řekl Miloslav Janeček.

Žádosti o opakování ročníků

Protože i budoucí řemeslníci si uvědomují, že jim chybí dostatečná kvalifikace, poroste počet žádostí o opakování ročníku. Všem ale vyhovět nepůjde. „Zcela jistě se dá očekávat, že žádostí o opakování závěrečného ročníku bude výrazně více než v letech minulých. Již nyní se na tuto možnost řada žáků i jejich rodičů informuje. Každá škola jistě ráda vyhoví, ale pouze do výše svých kapacitních možností. Školy s učebními obory již zdaleka nejsou poloprázdné, jako tomu bylo před 10 až 15 lety. Bude to různé u jednotlivých oborů, ale zcela jistě nebude možno všem žádostem o opakování ročníku vyhovět – právě z kapacitních důvodů,“ vysvětlil Miloslav Janeček.

Řemeslníků v česku ubude

Už nyní chybí v Česku kolem 300 tisíc řemeslníků a jejich nedostatek se bude prohlubovat. Na jejich úbytek bude mít vliv právě nedostatečná kvalifikace. „Je bohužel nevyhnutelné, že se výpadek odborného výcviku neblaze projeví nejen na úspěšnosti žáků učebních oborů u závěrečných zkoušek, ale především při jejich dalším uplatnění na trhu práce, neboť ‚dohnat' manuální zručnost a odbornost budou tito absolventi muset až při svém působení ve firmách, respektive v praxi. Jsem přesvědčen, že většina své pracovní uplatnění najde, ale firmy je výrazně déle nebudou moci nechat pracovat samostatně. To pochopitelně povede k tomu, že si tito absolventi méně vydělají a daleko snáz než v jiných letech je může zlákat uplatnění v jiném oboru. Pro konečného zákazníka to znamená, že na kvalitního řemeslníka bude čekat klidně rok, velmi často se bude stávat i to, že ho prostě nesežene vůbec,“ uzavřel Miloslav Janeček.