Praha je město plné překvapení, stejně jako její jediná řeka Vltava, jejíž součástí je dodnes také třináct pražských ostrovů. Zatímco některé platí za symboly veřejného života, jiné se takové popularity nikdy nedočkaly. Magistrát hlavního města Prahy si je dobře vědom potenciálu těchto nevyužitých ploch, a tak v roce 2020 kývl na revitalizaci dalších tří ostrovů, které se změní téměř k nepoznání. Co čeká Rohanský a Císařský ostrov, a na co se může těšit Štvanice?

Asi jen málokdo dokáže vyjmenovat všech třináct pražských ostrovů. Zatímco nejmenší z nich – Petržilkovský ostrov, široký 10 a dlouhý pouze 60 metrů – najdeme u smíchovského břehu, rozlohou 29 hektarů největší a zároveň nejstarší Císařský ostrov leží na pěší trase ze Stromovky do Troje. Nejmladší Ptačí ostrov, oblíbené místo racků, kachen, havranů i kormoránů v blízkosti Pražského hradu. Vznikl naplavením zeminy a štěrku již během povodní v roce 2002, kvůli mělčině se však objevil až v roce 2014.

Vedení metropole během letoška představilo tři návrhy přeměny zanedbaných ostrovů. Dosud nevyužité plochy by v budoucnu mohly změnit v odpočinkové zelené zóny, zázemí k výstavbě nových bytů, kanceláří či škol. Plánuje se revitalizace Rohanského ostrova, který se má změnit v dosud největší pražský park. V Trojské kotlině se dlouho očekáváné modernizace dočká Císařský ostrov. A velké plány má magistrát i s jedním z nejstarších pražských ostrovů – Štvanicí.

„Hlavní město v současnosti připravuje soubor projektů revitalizací pražské říční krajiny. Kromě Trojské kotliny je to Rohanský ostrov, Štvanice. Na jižní straně Prahy čeká rozvoj rekreační oblast soutoku Vltavy a Berounky. Praha se tak přiblíží Mnichovu, který je známý úspěšnou revitalizací řeky Isar o délce osmi kilometrů, která se tak více otevřela lidem i přírodě,“ řekl 1. náměstek primátora pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček (TOP 09).

Nová čtvrť na Rohanském ostrově

Ostrov je dominantou čtvrti Karlín, která prošla citelnou transformací kvůli škodám způsobeným povodněmi v roce 2002. Tato lokalita zaznamenala tak dynamický růst, že se Praha rozhodla podpořit další projekt proměny okolí.

Rohanský ostrov je součástí metropole více než sedm století. Poté, co 39 let sloužil jako zázemí pro pracovníky podílející se na stavbě pražského metra, začal pomalu chátrat. Magistrát s ním má velké plány. Počítá se s vybudováním nové rezidenční čtvrti s veškerým občanským vybavením, včetně kanceláří, obchodů i základní školy.

Na ploše 44 hektarů vznikne 1 750 nových bytů, pobřežní promenáda s cyklostezkou, či lávka HolKa, která spojí Karlín s protějšími Holešovicemi. Bezpochyby nejambicióznějším plánem je projekt největšího pražského parku, který má hrát klíčovou roli v systému protipovodňové ochrany. Dokončení výstavby se plánuje na období mezi lety 2030 a 2040.

„Projekt zajistí nejen další možnosti rekreace v centru města, rozšíření biodiverzity a obnovení přímého kontaktu s řekou, ale také ochranu města před povodněmi,“ doplňuje náměstek primátora pro oblast životního prostředí a bezpečnosti Petr Hlubuček (STAN).

Zapomenutý klenot Trojské kotliny

Trojská kotlina je jedním z nejrozsáhlejších přírodních areálů na území hlavního města. Rozprostírá se na cca 800 hektarech půdy. Součástí této plochy je rovněž největší pevninský útvar vystupující nad hladinu vody – Císařský ostrov. Trojská kotlina, která dlouhou dobu neměla jednotný koncept a její okolí pod nánosem odpadu připomínalo spíše nevzhlednou skládku, čeká na svou proměnu.

V průběhu následujících pěti let se zde obyvatelé Prahy mohou těšit nejen na nový park a lávku, spojující břehy Bubenče a Troje. Vybudován zde bude i systém protipovodňové ochrany, jež by v budoucnu měl zabránit devastujícím povodním. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) spolu s magistrátem chystá hned několik projektů, které mají dosavadní podobu výrazně změnit.

„Trojská kotlina je z povodňového hlediska nejkritičtější místo v Praze. Povodňové modely ukazují, že by navrhované projekty mohly významně zlepšit současný stav při povodních nejen v Trojské kotlině, vliv bude znatelný až do centra města. Na tyto projekty bude Praha usilovat o dotační tituly z Evropských fondů,“ vysvětluje náměstek primátora pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.

Kromě zachování biodiverzity okolí je rovněž důležité daný prostor smysluplně využit. To by mělo umožnit propojení obou revitalizovaných břehů přes Císařský ostrov. Dosud se podařilo z ostrova odklidit komunální odpad a postupná kompletní revitalizace má teď následovat. V horizontu několika let by se měl prostor dát využívat jako relaxační centrum navazující na areál Stromovky a z druhé strany zároveň na Zoologickou zahradu.

Díky výjimečné poloze ostrova tak město sloučí předpisy protipovodňové bezpečnosti s efektivní ochranou přírody a konceptem nového městského parku. Na místě vznikne unikátní prostor, jež bude na jedné straně rekreační zelenou zónou pro velkou řadu Pražanů, na straně druhé se stane domovem nejrůznějších živočišných druhů.

Ostrov Štvanice v centru města bude lákat na sport i kulturu

Ostrov Štvanice má za sebou bohatou historii, jež se začala psát již v roce 1118. Plocha byla pojmenována podle honů, které se zde konaly na přelomu 17. století, většina z nás na něj však dnes vzpomíná jako na místo někdejšího hokejové stadionu, kde v roce 1947 vyhrál československý národní tým mistrovství světa v ledním hokeji.

Krátce po demolici štvanického stadionu v roce 2011 vyhlásilo město veřejnou soutěž, jež v roce 2013 vyhrála architektonická kancelář RKAW Radka Kolaříka. Její projekt Štvanici vnímá jako zelený městský ostrov se sportovním areálem i relaxační zónou. Cenová investice by se měla vyšplhat na 200 až 500 milionů korun. Magistrát už letos přidělil IPR více než půl milionu korun na to, aby vypracoval koncepční studii. Ta se stane finálním podkladem pro územní a stavební řízení.

„Návrat společenského života na Štvanici a vytvoření areálu, který bude sloužit pro rekreační, sportovní, ale třeba i kulturní účely. Takový je cíl, na kterém se shodnou jak představitelé IPR, tak konkrétní pražští radní, jejichž rezortů se realizace projektu přímo dotkne. „V rámci projektu počítáme i s odkoupením dvoupodlažní historické stavby od soukromého vlastníka. Tato investice bude město stát přibližně 12 milionů korun,“ odtajnil některé plány radní pro správu městského majetku Jan Chabr.