Projektu rekonstrukce pražské Staroměstské tržnice jako by nebylo přáno. Konečné rozhodnutí o vítězi tendru na stavební práce bylo 5. října radou města opět odloženo na neurčito. Radním se mimo jiné nelíbilo, že celková cena projektu vystoupala oproti původně avizované částce o dalších téměř 70 milionů na konečných 429 milionů. Magistrát má v záloze připravený koncepční dokument, který stanoví, jak by zrekonstruovaná památka měla vypadat, i podrobná pravidla pro využití jejích prostor. Ty přijdou na přetřes v navazujícím výběru provozovatele. Jaké ambiciózní plány magistrát s tržnicí má?

Bod z jednání městské rady stáhl radní Jan Chabr, který dohlíží na správu městského majetku. Ve shodě se svými kolegy poukázal na rozdíl mezi původním cenovým odhadem ve výši 366 milionů korun, a nejvýhodnější nabídkovou cenou vzešlou z veřejné soutěže, která činí 429,9 milionů. „Vznikl zde rozdíl mezi původním odhadem a konečnou částkou. Na radě bychom chtěli řešit, jak dál postupovat. Na řadu určitě přijdou osobní jednání se stavební firmou, která v tendru zvítězila, abychom sjednotili vzájemná očekávání,“ nastínil radní pro majetek možný postup. Dodal ovšem, že by se tomuto tématu mohla věnovat pozornost vedení až opadne současný chaos způsobený zničující druhou vlnou pandemie COVID-19, která zasáhla českou metropoli obzvláště tvrdě. S tím vyjádřil souhlas i primátor Zdeněk Hřib (PIRÁTI).

Plán na rekonstrukci Staroměstské tržnice rezonoval v magistrátních kuloárech už za předchozí administrativy Adriany Krnáčové z hnutí ANO. První koncepty začaly kolovat českým veřejným prostorem už během roku 2016, projekt ale zůstával u ledu až do roku 2018, kdy se jej chopilo současné pražské vedení. Původní záměr uspořádat výběrové řízení, ze kterého měl vzejít vítěz, který provede rekonstrukci památky v centru města, a zároveň bude po dobu příštích 25 let jejím provozovatelem, byl opuštěn. Magistrát se místo toho rozhodl jít cestou dvou samostatných výběrových řízení – jedno výlučně za účelem rekonstrukce, v navazujícím tendru by se pak mělo rozhodnout o provozovateli. Ještě donedávna v prostorách tržnice vyvíjely činnost vesměs neprosperující provozovatelé služeb. To teď už neplatí – poslední nájemní smlouvu město vypovědělo začátkem roku 2020. Rekonstrukci tak kromě výběru stavební firmy už nic nebrání.

„Řeč je o chráněné kulturní památce. Naše vize je taková, že Staroměstské tržnici navrátíme původní ráz, který zničila násilná instalace pochybných architektonických prvků za komunistického režimu,“ vysvětluje Jan Chabr. Kvůli tomu magistrát připravil podrobný koncepční dokument, ve kterém uvádí přesné parametry, jak by rekonstrukce měla probíhat. „Podobný přístup zvolíme i při výběru provozovatele. Pozorujeme příklady podobných úspěšných projektů z evropských metropolí typu Berlína, Londýna, Budapešti nebo Barcelony. Rozhodně nechceme, aby se tento významný objekt v centru Prahy stal jenom další přehlídkou nevkusu v podobě turistických atrakcí, kterých je v centru města rozmístěno už habaděj,“ dodává radní.

Původně se totiž mluvilo o tom, že by se Staroměstská tržnice měla stát domovem farmářských trhů. Na ekonomickou neudržitelnost takového využití ale už dříve poukázala i pražská pobočka Hospodářské komory ČR. Dnes už se mluví spíše o variantě blízké zmíněným evropským metropolitním tržnicím, které stojí nejen na prodeji čerstvých potravin od tuzemských výrobců, ale nabízejí též příležitosti pro gastroturistiku. Praha počítá i s tím, že zde vznikne pódium, a tudíž se areál tržnice bude dát využít jako místo pro konání různorodých kulturních akcí.

Samotná Staroměstská tržnice není jedinou nemovitostí, které se výběrové řízení dotkne. „Tendr je nastavený tak, aby rovnou došlo i k rekonstrukci sousedních objektů. Ty považujeme za naprosto klíčové z hlediska bezproblémového provozu tržnice,“ vyjasňuje radní Chabr. Konkrétně jde o skladové prostory v sousední budově, druhou pasáž z Rytířské ulice a vlastní podzemní zázemí tržnice.

Areál Staroměstské tržnice se nachází na území městské části Praha 1 na průsečíku ulic Rytířská a 28. října. Neorenensanční skvost, jehož stavba byla dokončena roku 1896, je považován za vrcholné dílo pražského architekta Jindřicha Fialky. Ten se inspiroval u tradičnějších sakrálních staveb, a rozhodl se tržnici zbudovat na půdorysu typickém pro pětilodní baziliky. Dominantou stavby je prosklená kupole.

V 50. letech se zde komunistické vedení města rozhodlo zbudovat supermarket, což bylo provázeno stavebními úpravami. V jejich důsledku byl charakter stavby značně proměněn, mimo jiné zde byly instalovány sádrokartonové podhledy a ocelové konstrukce, které měly schraňovat rozvodovou kabeláž. Revitalizační projekty magistrátu usilují právě o navrácení specifického genia loci, které tato impozantní stavba měla při jejím dokončení.