V roce 1918 došlo k vyhlášení Československé republiky, ale neměla vlajku, která by ji reprezentovala. Zpočátku používala bíločervenou vlajku. V roce 1919 byla ustanovená komise, kterou inicioval univerzitní profesor G. Friedrich, která měla vytvořit návrh vlajky. Nejvíce „bodů“ sklidil návrh horizontální bikolóry, která byla doplněna modrým klínem, který sahal do 1/3 vlajky. Autorem byl státní úředník Jaroslav Kursa, avšak jeho návrh doznal ještě jedné úpravy. Klín byl prodloužen až do poloviny vlajky. Poslanci dne 30. března 1920 schválili finální podobu a od toho dne mělo Československo oficiální vlajku.

S rozdělením Československa bylo nutné rozhodnout o nové podobě vlajky, avšak po vzájemné dohodě Čechů a Slováků Česko vlajku zachovalo i pro další časy. V roce 1993 podle zákona o státních symbolech ČR se stala státním symbolem, jejíž používání upravuje zákon o užívání státních symbolů (352/2001 Sb., původně 68/1990 Sb.) na domácí i mezinárodní scéně. .

V 60. letech vyvolala spor vdova po akademickém malíři Jaroslavu Jarešovi, který jí prý za svého života přiznal, že je autorem právě on a dokládala to svým svědectvím, že sama objevila několik návrhů. Vexiologa Aleš Brožek, který se věnuje historii české vlajky, usuzuje, že Jareš mohl dospět ke stejnému závěru, ale nebyl členem znakové komise, takže není možné ho považovat za pravého autora. Ani tiskové sdělení ministerstva vnitra z roku 1920 se o Jarešovi nezmiňuje. Uznání autorství se domáhal i americký Čech Josef Knedlhans, ale také neuspěl, nedochoval se totiž žádný konkrétní důkaz, který by autorství dokládal.