Stoupající množství informací o původu, diagnostice a vzniku nemocí vede k pokračující specializaci v medicíně. Současně ale dochází k odhalování obecných principů a překvapujících spojení mezi fyziologií i patofyziologií různých orgánů. Tyto poznatky zase znovu spojují výzkumníky a kliniky, lékaře různých specializací a umožňují tak nový multidisciplinární pohled, který může být klíčem k řešení řady zdravotních problémů.

Žijí na povrchu nebo uvnitř našeho těla, jsou pouhým okem neviditelní, ale přitom zásadně ovlivňují náš život. Nosní sliznici, ústní dutinu, pokožku, dýchací cesty, močový a pohlavní systém, a především střeva osídlují bakterie, viry, kvasinky a další mikroskopické houby, jednobuněční prvoci i jiné mikroorganismy. Může jich být až sto miliard a okolo tisíce druhů. Působí na naše zdraví, chování i psychiku. Odborníci jim dali společný název mikrobiota a souhrnu jejich genů mikrobiom.

Mikrobiota žije v symbióze s hostitelem, přesto velmi citlivě reaguje na různé vlivy životního prostředí, na stravu i léky. Jakmile se naruší její rovnováha, ihned pocítíme následky na svém zdraví. Biologicky aktivní látky, které mikroorganismy v našem těle uvolňují, ovlivňují imunitní systém hostitele.

„Základní otázka je, co je příčina a co následek. Jestli narušení mikrobioty vede ke vzniku nemoci, nebo jestli prvotní je choroba, která následně změní mikrobiotu,“ říká profesorka Helena Tlaskalová-Hogenová z Mikrobiologického ústavu AV ČR, předsedkyně České mikrobiomové společnosti ČLS JEP.

Střevní bakterie produkují také různé neurotransmitery včetně velkého množství serotoninu. Vědci přirozeně předpokládají, že narušení střevní mikrobioty může ovlivnit různé procesy v mozku, a tím i myšlení. 

„Osa střeva-mozek představuje obousměrnou komunikaci, ke které dochází prostřednictvím mnoha cest, které zahrnují hormonální, nervové a imunitní mediátory. Signály podél této osy mohou pocházet ze střev, nebo mozku, s cílem zachovat normální funkci střev a odpovídající chování a funkci mozku. V posledních letech se studium střevní mikrobioty stalo jednou z nejdůležitějších oblastí biomedicínského výzkumu“ uvádí vzácný host naší konference, absolvent Karlovy University, profesor MUDr.Přemysl Berčík, PhD, který se právě tomuto výzkumu na Oddělení gastroenterologie McMaster University Hamilton v Kanadě dlouhodobě věnuje.

Výzkum spojení mezi střevní mikrobiotou a normálními mozkovými funkcemi (např. kognitivními, emočními a paměťovými) nebo patologickými stavy (např. úzkostí, poruchami nálad a nervového vývoje, jako je autismus) stále intenzivně probíhá. V současné době se množí informace o příčinných vztazích mezi střevní mikrobiotou a lidským chováním. 

 Z iniciativy odborníků z Mikrobiogického ústavu AV ČR, se do práce výboru společnosti zapojila řada významných osobností z klinických oborů, kterých se tématika mikrobiomu dotýká.

Česká mikrobiomová společnost ČLS JEP je otevřená odborné spolupráci s kolegy napříč teoretickými a klinickými obory. Ráda by vzdělávala laickou i odbornou veřejnost v problematice mikrobioty a možnostech jejího ovlivnění i vztahu ke známým akutním i chronickým chorobám a iniciovala i zastřešovala výzkum, který by posouval znalosti o mikrobiomu dál i v rámci mezinárodní spolupráce.

Prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc.

Člen Výboru ČMS ČLS JEP