Mezi námi žije celá řada zajímavých osobností, které jsou v běžném životě naprosto nenápadné. Většinou je to proto, že jsou „pohodéři“ a nepotřebují si nic dokazovat a neustále vyprávět o vlastních velkých činech. Toto je případ i Williama DJ Belize.

Proč děláš DJe?

Protože neumím spravit odpad na záchodě. (smích)

Co tě k tomu vedlo?

Já k tomu byl vedený od malička. Táta miloval desky, nosil domů novinky a pořád u nás něco hrálo. V devadesátých letech jsem dostal nabídku hrát ve studentském klubu.

Co se tehdy hrálo, s čím jsi začínal ty?

V té době se fakt hrálo vše od Bacha po Vlacha. Stylově se tehdy DJové příliš nevyhraňovali. Nebyly žádné mantinely a hrálo se hodně „na přání“. Většina DJů to nemá ráda, ale mě to nevadí.  Mám však to štěstí, nebo snad nadání, že lidem pravděpodobně hraju to, co chtějí slyšet, protože za mnou vlastně moc nechodí.

Jako DJ funguješ už třetí dekádu. Jaký byl tvůj vývoj, jakým směr sis vybral, vyhranil ses nějak speciálně?

V mém případě spíše jde o nasměrování a samotného výsledek mě vlastně překvapil. Původně jsem k RNB a Hip Hopu moc blízko neměl, ale postupem času se z nechtěného stalo chtěné. V roce 2006 jsem se vypravil do Karibiku. Žil jsem v Belize a hrál tam v místních klubech. Během dvou let se mi tahle muzika zkrátka dostala pod kůži.

Proč ses vrátil, když se Ti tam dařilo?

Já tu zemi mám moc rád. Když si ale dáte do vyhledávače Belize, bohužel, tam je opravdu vysoká kriminalita a v dnešní době to tam je opravdu pro silné povahy, bohužel…

Jaký byl návrat, jak moc jsi byl ovlivněn?

Držel jsem se toho, co jsem se naučil a do dneška se vlastně snažím přenést sem tu atmosféru i kulturu, která je i přes složitosti v tamní komunitě neuvěřitelně živelná a zajímavá. Je tady vliv USA, což přináší Hip Hop a RNB, vliv Jamajky, odkud máme Regge a Dancehole, pak samotné latino. Tohle všechno dalo například vzniknout v dnešní době neuvěřitelně trendy směru Reggatonu, který lidi fakt bere, protože se v něm mísí tolik směrů.

Jak se Reggaton projevuje u nás?

Zatím je to ještě stále tak, že já jdu proti proudu. U nás je Reggaton ještě underground, zatímco v zámoří mainstream, ale věřím, že tohle se mění. Vždyť vloni i letos u nás třeba vystupuje Maluma… Když jsem se dozvěděl o jeho koncertu, zajásal jsem, protože, odmyslím-li si Shakiru nebo Ricky Martina, nevěřil jsem, že k nám taková star Reggatonu někdy přijede. V momentě, kdy byl první jeho koncert anoncován, jsem nemohl jinak, než kontaktovat promotéra a nabídnout spolupráci.

Celkem si věříš. Jak to dopadlo?

Dopadlo to výborně, nejlíp, jak mohlo. Stal jsem se součástí celé věci, což je pro mě maximum, které můžu v tomhle směru dosáhnout. Sice to chtělo neodbytnost a trpělivost, ale uspořádal jsem oslavu Malumova koncertu pro latino komunitu v Duplexu a byla z toho skvělá afterpárty. Byl to úžasný zážitek.

Maluma se opět chystá do Prahy bude zase oslava?

Jasně. Znovu v Duplexu a sotva bude po koncertě, přesouváme se tam.

A co do budoucna?

Víc lidí, jako je Maluma. Nová jména a trendy. Protože jediné, čeho si všímám, jsou trendy DJové, kteří sem jezdí. Mladší generace má už větší přehled, ale pokud se bavíme o umělcích, stále sem jezdí „ověřené“ tváře, které fungovaly v minulosti, i když pravdou je, že české publikum je dost nevyzpytatelné. První koncert Malumy byl prodaný během pár dní a podruhé to zase až tak rychlé není, i když uznávám, že Fórum Karlín a O2 Aréna není totéž, ale věřím, že nakonec se sejdeme v plném počtu, protože atmosféra loňského Karlína byla famózní.

Děkuji za rozhovor

Foto: archiv Williama Belize

-lk-