Hodnota optimální stravenky vzrostla od ledna 2023 na 195 korun. Během 12 měsíců se kvůli rekordní inflaci mění její cena již podruhé, od začátku loňského ledna jde dohromady o růst o  45 korun. Vyplývá to z čerstvé vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí.  

Ministerstvo pravidelně upravuje výši stravného na pracovních cestách v reakci na růst spotřebitelských cen. Podle nové vyhlášky pro letošní rok základní stravné na cestách vzrostlo na 153 korun z předchozích 142 korun. Od nové částky se odvíjí i hodnota optimální stravenky, u které nejvýrazněji uspoří na daních a odvodech jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci.

Je to přitom podruhé v krátké době, kdy ministerstvo sáhlo k navýšení – naposledy to bylo letos v srpnu. Hodnota optimální stravenky se v návaznosti na to zvýšila tehdy ze 150 na 180 korun. Nyní tedy přichází její další růst, tentokrát o 15 korun.

Ministerstvo svým rozhodnutím reaguje na prudký nárůst cen v sektoru stravování. Inflace v odvětví v meziročním srovnání v listopadu dosáhla 26 procent, což je skoro o 10 procent více, než jaký je celkový růst cenové hladiny (v listopadu meziročně + 16,2 procenta).

Vstupy přitom restauracím zdražují ještě rychleji – růst cen potravin byl naposledy 27,1 procenta.

V pořadí druhý nárůst optimální hodnoty stravenky během jediného roku, představující celkové navýšení o 45 korun, dává firmám příležitost k tomu, jak za daňově výhodných podmínek zlepšit odměňování zaměstnanců.

„Aktuální je to zejména s ohledem na současnou ekonomickou situaci, kdy firmy hledají úspory a potřebují se chovat se v oblasti odměňování co nejhospodárněji,“ říká Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.

Příspěvek na stravné je jedním z efektivních nástrojů zaměstnanecké politiky – umožňuje firmám díky výrazné daňové úspoře přilepšit zaměstnancům za mnohem příznivějších podmínek, než je tomu u mezd a je výhodnější také než další benefity. Je to díky tomu, že stravenky jsou pro zaměstnavatele uznatelné jako daňový náklad, ale zároveň se z nich neplatí ani zdravotní a sociální pojištění. Zaměstnavatel si může jako daňově uznatelný náklad uplatnit částku do výše 70 % vyhláškou stanoveného stravného, maximálně však 55 % hodnoty stravenky. To je rozdíl oproti současnému zaměstnaneckému stravovacímu paušálu. Ten se totiž nad hranici optimálního stravného daní podobně jako mzda. 

Ideální stravenka bude nyní stačit na platbu průměrného oběda ve všech částech země s výjimkou Prahy. Podle čerstvých údajů Edenred Card Indexu, sestaveného na základě plateb jídel nejrozšířenější tuzemskou stravenkovou kartou, je průměrná obědová útrata v Česku v listopadu ve výši 175,60 koruny. V Praze je to pak 198,60 koruny.